o  výstavy o  instituce o  výzkumy o  badatelé o  publikace o  mapa


 

 
 
   
   
   
   
   
  o   Nové hory u Věteřova
      (okr. Hodonín)

Na pozůstatky hradiště upozornily začátkem tohoto století náhodné nálezy keramiky a lidských pozůstatků. Zprávy o hromadících se nálezech publikované v tehdejším tisku přivedly na Nové hory Antonína Šína, který lokalitu zkoumal několik let. Vykopal 140 sídlištních jam, 3 hroby a z nich získal kolem 350 nádob, 10 bronzových seker, zdobenou bronzovou dýčku, kostěné nástroje, kamenné nástroje a další drobný inventář. Z jeho výzkumů se bohužel nedochovaly žádné nálezové zprávy.
Po Šínových výzkumech bylo věteřovské hradiště dlouho mimo zájem archeologů. Drobné sondáže na lokalitě během 2. světové války provedl Josef Poulík. V roce 1949 provedl menší revizní výzkum Karel Tihelka, který se zaměřil na centální část hradiště. V letech 1956-1958 provedla revizní výzkum pořádaný Vlastivědným muzeem v Kyjově Vlasta Šikulová. Materiál nebyl prozatím publikován. Na fotografiích, které poskytlo muzeum v Kyjově, je zachycen kostrový hrob, sídlištní objekt s převrácenou amforou a lidskými pozůstatky, skelety zvířat ad.

Nově byl zájem o věteřovské hradiště probuzen v roce 1987, kdy studenti Jiří Macháček a Michal Kučera upozornili na porušené objekty ve stěnách jámy pro vodojem, situované v sedle mezi hřebenem Nových hor a dominantou Babí lom, po levé straně silnice od Sobůlek do Kyjova v trati U příček. Ve stěně bylo objeveno 5 objektů, na dně objektu 3 a 4 byly objeveny kompletní lidské skelety. U kostry na dně objektu číslo 4 byla zjištěna abnormální poloha stehenních kostí, která byla způsobena násilnou manipulací. V letních měsících se uskutečnila sondáž v jižní části lesem porostlého plateau Nových hor. Pod 30 cm mocnou humusovitou vrstvou byla zachycena kulturní vrstva s nálezy keramiky a osteologického materiálu. Sondy zachytili sídlištní objekty z nichž jeden obsahoval čtyři zvířecí skelety. Ze skeletu jedné z ovcí byla do objektu uložena jen podélně rozdělená polovina a páteř tura domácího ležela v nepřirozené poloze, otočené o 90° vůči ostatním kostem. Tyto násilné manipulace s lidskými a zvířecími ostatky můžeme spojit s rituálními praktikami lidu věteřovské kultury.

 		  

o   Výšinné hradisko Cezavy u Blučiny
o   Těžba rohovce v Krumlovském lese
o   Prostějov - Jezdecká ulice
o   Nové Hory u Věteřova
o   Moravičany
o   zpět na dobu bronzovou

 
Autor textu: Martin Hložek.
Fotografie byly zapůjčeny Vlastivědným muzeem v Kyjově a J.Macháčkem.
Podkladem pro text byla SOČ J.Macháčka (1988)
o  web: jOSEF wILCZEK
hlavní stránka     |    výstavy     |    instituce     |    výzkumy     |    badatelé     |    publikace