o  výstavy o  instituce o  výzkumy o  badatelé o  publikace o  mapa


 

 
 
   
     
   
  o   Vyškov
      (okr. Vyškov)

Doba římská na Moravě
Toto období u nás začalo na konci 1. století př. Kr. a skončilo na sklonku 4. století po Kr. Dělíme ho na starší a mladší. Dělícím mezníkem jsou markomanské války v letech 166-180 n.l. Hlavní poznatky získáváme ze studia sídlištních a hrobových pozůstatků místního barbarského světa (tedy z germánského etnika), ale i ze stop římského vojska a z dokladů obchodních kontaktů (luxusnější předměty opatřovali obchodem s římskými územími a přejímali některé prvky jejich kultury). Jedním ze sídlišť z doby římské je lokalita Vyškov (okr.Vyškov, Jihomoravský kraj).

Jako většina z nich, je i tato nížinná, neopevněná, lokalizovaná na základě povrchových sběrů. Pochází odtud množství keramických a osteologických nálezů, které jsou hlavním zdrojem pro poznání hospodářského života.

Bylo zde prozkoumáno sídliště z doby římské v letech 1989-91 O. Šedem a M.Geislerem. Lokalita se nachází na levém břehu Rostenického potoka, na mírném, k východu skloněném svahu a patří k nejrozsáhleji prozkoumaným sídlištím.

Celkem bylo odkryto 219 objektů (34 zahloubených chat, různých jam, keramických a snad také potravinářských pecí, obilnic, hliníků, několik kulových staveb a mnoho kulových jam a jamek). Chaty tvořily skupiny, které je možno považovat za jakési samostatné jednotky. Tyto obytné jednotky s vchodovým výklenkem měly nejčastěji kůlové jamky rozmístěny do šestiúhelníku. Vyskytly se také chaty s kůly ve středu kratších stran. V některých chatách jsou výrazné stopy po požáru. V jedné z nich (objekt 217) byla nalezena kostra psa, v jiné (objekt 202) kostra kočky a v hliníku (objekt 210) kostra prasete. Z kůlových staveb se daly rozpoznat jednoduché stavby s obdélným půdorysem, také jedna se složitějším půdorysem a jedna s apsidialním uzávěrem. O. Šedo se domnívá, že nadzemní kulové stavby tvořily samostatný areál, kde se nenacházely zahloubené chaty.

Nálezy hutnické strusky, kousky železné rudy a dyznové cihly dokládají železářskou výrobu. Kovolitectví potvrzuje nález pískovcového kadlubu. Vedle velkého množství keramiky, se také na sídlišti nalezlo množství bronzových a železných spon (trubkovité, spony s válcovitou hlavicí), kostěných jehlic a hřebenů, železná ostruha, jantarový a skleněný korálek a parohová píšťalka. Ve zvířecích kostech byl rozpoznán dobytek, prasata, ovce, kozy a koně. Na lokalitě lze rozlišit několik fází osídlení od první poloviny 2. do 3. století n. l., resp. až do pozdní doby římské.

Doba stěhování národů na Moravě, které je též nazýváno temným obdobím se v našich zemích dotklo jen ve velmi slabých konturách. Na rozdíl od doby římské se zde zachovalo mnohem více pohřebišť a hrobů, než sídlišť. Morava s blízkými kontakty v Podunají prošla mnohem bouřlivějším přechodem než Čechy. Dopadly na ní nájezdy Germánů, labsko-germánských kolonistů i Longobardů. Tyto roky znamenali jenom krátký přechod ke středověku, a skončily už ve 2. polovině 6. století odjezdem původních obyvatel a postupným pronikáním prvních Slovanů na toto území.

Už vzpomínaná lokalita Vyškov se dostala i pod vliv dalších nomádských kmenů , které tu vybudovaly svoje pohřebiště. Prozkoumané hroby jsou jen zbytky původních nekropolí. Také tu lze sledovat určitý vývoj, s doklady pohřbívání po téměř celé 5. a 6. století.

V bývalé Markově cihelně byly již před rokem 1945 rozrušeny kostrové hroby, z nichž J. Skutil uvádí bronzovou litou sponu se záhlavní destičkou ve tvaru trojúhelníka s prohnutými stranami a s protáhlou nožkou. Vrchol záhlavní destičky i obvod nožky je oživen lalokovitými výčnělky. Podél okrajů hlavních ploch se táhla linie drobných rytých cikcaků, délka 10,5 cm. Z téhož nálezu pocházejí dva neúplné oboustranné hřebeny a jeden hřeben s trojúhelníkovitým držadlem a odlámaným ozubením. Povrch krášlí pestrá rytá výzdoba, napodobující pletence se středovým kroužkem, délka 10,8 cm.

Nejvíce nálezů zachránil v letech 1957-58 a 1960-62 z východní stěny hliníku cihelny G. Křivánek. 17 kostrových hrobů bylo soustředěno ve dvou skupinách.

Hrobové jámy dosahovaly hloubky 115-205 cm a rozměrů v rozmezí 165 až 215 x 90 až 95 cm. Převážná část koster byla orientována hlavou k západu, nohama k východu. Většina hrobů vykazovala stopy druhotných zásahů a kosterní pozůstatky neležely v anatomických souvislostech. Z hrobu č. 15 a 18 pocházejí uměle deformované lebky, v obou případech ženské. (Tento svérázný způsob odlišení a současně i vyjádření určité metody používali jenom příslušníci některých kmenů).

Zvyk se do střední Evropy dostal z Asie v souvislosti s hunskými nájezdy. Po nařízení byly přikládány na čelo a týl destičky, které se omotávaly obvazy kolem celé hlavy, tzv. bandážováním. Při následném vývinu lebka dosáhla nezvykle krátkých, ale abnormálně vysokých rozměrů.) Na pohřebišti převažují hroby žen (10) nad hroby mužů (6). Nejvíce nálezů patří hrobům č. 1, 14 a 17. Z těchto a dalších hrobů se dochovaly na kruhu točené nádoby s vlešťovanou výzdobou (např. hrob č. 7), stříbrné nebo pozlacené klešťovité spony a s polokruhovitou destičkou s pěti knoflíky (např. hrob č. 17), honosná stříbrná, zlatem zdobená přezka s almandinovými vložkami, stříbrná náušnice s polyedrickou kostkou (např. hrob č.1), stříbrný prsten s christogramem, navlečený na pěstním článku pravé ruky, skleněné a jantarové korály (např. hrob č. 17), drobné stříbrné přezky z obuvi (např. hrob č. 9), železné přezky, kostěné hřebeny, bronzová pinzeta, přeslen, ocílka, prorezivělý železný nožík, v hrobce č. 5, s délkou 13,7 cm, trojvrstvý oboustranný hřeben s jednotlivými částmi spojenými čtyřmi nýty (hrob č. 15). Na lokalitě byl pouze jeden bojovnický hrob , č. 2, v němž ležel muž ve věku 40-50 let s hrotem kopí listovitého tvaru, délka 9,7 cm. Na kostře z hrobu č. 14 nebyli patrné známky žádného zásahu. V krajině břišní ležela stříbrná a zlacená přezka s masivním oválným rámečkem a záchytnou ploténkou ledvinovitého tvaru, vyhotovenou ze stříbrného plechu. Vnitřní pole, vymezené zdobenou lištou je zlacené. Po obou stranách jsou kruhovité buňky s almandinovými vložkami, ve střední částí byla schránka vyplněná světlou masou a překryta vzorkovanou zlatou fólií. U pasu byla zjištěna fragmentární železná ocílka s trojúhelníkovitě rozšířeným středem a stočeným koncem, bronzová pinzeta, drobné stříbrné přezky. Všechny kostrové hroby lze datovat až do 5. století.
 		  

o   Mušov
o   Žuráň
o   Vyškov
o   Nálezy skeletů psů, lišek a koček na sídlištích doby římské
o   zpět na výzkumy


 

Autor textu: Erika Harangozóová

literatura:
o  web: jOSEF wILCZEK
hlavní stránka     |    výstavy     |    instituce     |    výzkumy     |    badatelé     |    publikace