Za pomoci tříletého grantu, uděleného National Geographic Society, Washington, byl proveden výzkum staropaleolitické lokality Stránská skála I v Brně.
    V bezprostřední blízkosti  dřívějšího výzkumu prof. R. Musila ze 60. let byly ve svahu založeny dvě šachty. V šachtě I, položené výše na svahu, byl v hloubce asi 1 m odkryt skalní masiv prostoupený puklinami, v nichž nebylo možno v práci dále pokračovat.
    V šachtě II o velikosti 5 x 5 m byly zastiženy nepříliš mocné sedimenty mladého pleistocénu a bezprostředně pod nimi tmavohnědé půdní sedimenty cromerského stáří s velmi četnou mikrofaunou. Nepříliš hojné zbytky velké fauny tvoří rozštípané či rozkousané dlouhé kosti převážně bovidů a koní a ojediněle zuby bovidů. V celé mocnosti těchto cromerských sedimentů byly roztroušeny spálené fragmenty zvířecích kostí. Kamenné artefakty jsou štípány převážně z místních jurských rohovců, malý počet pak z oblázků křemene a křemence.
    Výzkum byl zastaven ve vrstvě světležlutohnědého sprašovitého sedimentu, odpovídajícího pravděpodobně vrstvě 9 Musilova profilu, v níž a pod níž se již doklady lidské přítomnosti nenacházely.
Datování staropaleolitického osídlení se opírá o údaje paleobiologické a paleomagnetické. Nově získaná mikrofauna není dosud zpracovaná, z dřívějška je známo, že tamní mikrofauna patří do mladšího biharia, tj. do předposledního teplého výkyvu cromerského komplexu. Pokud se týká paleomagnetismu, na povrchu typické eolické spraše vrstvy 5 Musilova profilu byla zjištěna paleomagnetická inverze Matuyama/Brunhes, tj. 780.000 let. Tato vrstva nebyla naším výzkumem zastižena, nachází se podstatně hlouběji. Lze odhadnout, že osídlení zde probíhalo přibližně před 600.000 lety.