Slovanská raně středověká aglomerace Staré Město-Uherské Hradiště s vyznačením jednotlivých částí, průběhu opevnění, církevních staveb a rozsahu osídlení (2.polovina 9.století).

     V 9.století, když přibylo obyvatelstva,vzniklo nové tzv. vnější opevnění,pozbyly vnitřní fortifikace na významu a vznikl jednolitý plošně rozsáhlý celek - aglomerace. Osídlená plocha se pohybovala okolo 300 ha, opevnění chránilo plochu ještě větší. V rámci ní se nacházely účelově rozlišené areály - výrobní s okrsky klenotníků, hrnčířů, kovářů a hutníků; sídlištní  uskupení  obydlí; funerální, sestávající s několika tisícového pohřebiště s kostelem i mocenské s kamennými stavbami a vlastnickými kaplemi. Do rámce aglomerace Staré Město a Uherské Hradiště patřila i tzv. sadská výšina s komplexem církevních staveb /Uherské Hradiště-Sady/. Předpokládá se, že ve vrcholném období svého rozvoje /2.pol.9.století/ zde mohlo žít až 5.000 lidí, a že aglomerace plnila funkci centra Velké Moravy. Existují také indicie, že původní název celé aglomerace byl Vel/e/grad. Dokládá to pojmenování vsi existující na půdě dnešního Starého Města v době po zániku Velké Moravy. Později toto pojmenování přešlo na blízký cisterciácký klášter založený v l.třetině l3.století a krátce dokonce i na nově založené královské město, dnešní Uherské Hradiště.
V době Velké Moravy byla aglomerace Staré Město-Uherské Hradiště centrem hustě osídlené oblasti. Asi 4 km západně stál kostel sv.Jana založený v nejrannější fázi christianizace, tj. na začátku 9.století, v pohoří Chřiby existovalo hradisko sv.Klimenta a jen v okruhu l0 km dnes známe více než 70 soudobých neopevněných sídlišť. Šlo o jedno z nejvýraznějších uskupení obyvatelstva na území dnešní České republiky v době, kdy se formovaly počátky české státnosti.

Staré Město. Pokus o kresebnou rekonstrukci mocenského okrsku se zděnou halovou stavbou a rotundou sv.Michala v poloze "Na dědině" (2.polovina 9.století).

Šperky, nalezené během mnohaletého výzkumu lokality. - ZDE