Základní struktura studia

Realizaci studijního programu připravuje Seminář dějin umění, jenž je součástí Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Poskytuje úplné vzdělání univerzitního typu ve studijním programu dějiny umění.

Výuka dějin umění je organizována v následujících typech studia:

  1. Bakalářské studium, prezenční:
    jednooborové - tříleté (titul Bc.)
    dvouoborové – tříleté, diplomové a nediplomové (titul Bc.)
  2. Bakalářské studium, kombinované, se zaměřením na památkovou péči uměleckohistorickou muzeologii a ochranu kulturního dědictví:
    jednooborové - tříleté (titul Bc.)
  3. Magisterské studium navazující, prezenční:
    jednooborové - dvouleté (titul Mgr.)
  4. Postgraduální doktorské studium:
    jednooborové - tříleté, prezenční a kombinované (titul PhD.)
I.
Studium dějin umění magisterské slouží výchově pracovníků, kteří mohou působit na místech asistentů v uměleckohistorických museích a v institucích památkové péče, dale ve výstavnictví, uměleckém obchodu, v tisku a umělecké kritice nebo v oblasti cestovního manažerství a průvodcovství, ve státní správě, a jako příprava k navazujícímu studiu magisterskému. Studium dějin umění magisterské slouží výchově vědeckých pracovníků na umělecko-historických ústavech, odborníků v uměleckohistorických museích a v institucích památkové péče. Veškeré odborné studium na Semináři dějin umění je kombinováno s praktickou přípravou na kulturních institucích. Město Brno nabízí v tomto smyslu množství zajímavých možností (jako např. Moravská galerie, Dům umění města Brna, Moravský zemský archiv apod.). Jistou tradicí “Brněnské školy dějin umění” je následující speciální zaměření studia:
II.

Dějiny umění patří mezi humanistické a společensko-historické disciplíny. Předmětem jejich výzkumu jsou dějiny architektury, sochařství, malířství, grafiky, užitého umění a fotografie od raně křesťanské, pozdní antiky až do současnosti.

Každé umělecké dílo je předmětem vizuálního vnímání. Mezi všeobecné úlohy dějin umění patří rekonstrukce uměleckého díla v jeho původním kontextu, jeho datování, jeho stylové zařazení, jeho topografický původ, identita jeho tvůrce a objednavatele, rozpoznání jeho obsahu (ikonografie), obsahového významu (ikonologie) a názorného charakteru. Ke kontextu uměleckého díla se dostaneme studiem jeho funkce a naopak od něj můžeme sledovat jeho vazby sociologického, psychologického či receptivního charakteru. Vysvětlení, porozumění a interpretace uměleckého díla vyžaduje proto zvládnutí následujících schopností:

Současně se ovšem dějiny umění zabývají rovněž materiály, z nichž je umělecké dílo zhotoveno a uměleckými technikami; uměleckými teoriemi a názory, z nichž může být umělecké dílo vysvětlitelné; technikami praktické činnosti v muzeích, galeriích a památkové péči; základy umělecké a historické kritiky i dějinami a metodologií vlastní disciplíny.

Věcná specializace studia Metodické přístupy ve studiu
a) architekturaznalecký
b) sochařstvístylově-kritický a formálně-analytický
c) malířství stylově-historický
d) užité uměníikonograficko-ikonologický
e) fotografiefunkčně-receptivní
kulturně-historický