Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura

Václav II. Dvorské rituály a zbožná nadání

Sedmistému výročí úmrtí předposledního přemyslovského krále byla věnována jednodenní konference, která se konala 21. června 2005 v pražském Anežském klášteře. Jako pořadatelé se sešly Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy MU v Brně, Centrum medievistických studií a Národní galerie v Praze.

V úvodním referátu vymezil Libor Jan (Brno) oblasti dvorského života, ve kterých se bylo možné s rituálním konáním setkat (lenní přísahy, audience a  adventus, uvádění do úřadu, hostiny a ložnice, korunovace, pasování apod.). Zvláště se pak zabýval říšským sněmem v Norimberku roku 1298, na němž Václav II. vykonával číšnickou službu novému římskému králi Albrechtovi, a svěcením pražského biskupa Jana IV. z Dražic roku 1301, kde král nechal biskupa vykonat sortes biblicae a poté vedl jeho koně za uzdu do Biskupského dvora. Josef Žemlička (Praha) připomněl přísahu osob z králova okolí, jež měly naplnit vůli umírajícího vládce, zabýval se sakralizací panovnické moci, užíváním relikvií a zvláště hlavy svatého Václava, která byla u oné příležitosti použita. Demeter Malaťák (Brno) se zaměřil na podání korunovace ve dvou středověkých narativních pramenech - veršované kronice Otokara Štýrského a kronice zbraslavského kláštera. Uvedl také Otokarův popis nádherných korunovačních insignií a symbolický význam užitých drahých kamenů. Na svatby a rozvody v prostředí panovnického dvora se zaměřil Martin Nodl (Praha). připomenul dětské svatby na příkladu Václavovy v Jihlavě na přelomu let 1278-1279, symbolickou konzumaci sňatku položením dětí do lože vedle sebe i věkovou hranici sedmi let pro takové obřady.

Průběhem založení zbraslavského kláštera se zabývala na úvod druhého bloku konference Kateřina Charvátová (Praha). Upozornila na nepřesnou chronologii Zbraslavské kroniky, shrnula postup fundace i její atypičnost. Přehledně také přiblížila rozsah obvěnění a jeho proměny v následujících letech. Robert Antonín (Brno) pojednal o podobě Václava II . - krále zakladatele - v kronice Oty a Petra, opatů zbraslavského založení. Povšiml si, že místo kláštera podle kronikáře Bůh odepřel benediktinům, aby jej dal "vyvolenějšímu" řádu. Intelektuálnější rovinu hledal v zakladatelském díle Václavově Jiří Kuthan (Praha). Zmínil omezenější městská založení a dále stavební aktivity v Sedlci, Zbraslavi, Brně i v Polsku. Dušan Foltýn (Praha) pohovořil o méně známých Václavových zakladatelských aktivitách, především o klášterech žebravých řádů, včetně ženských větví, dále o cisterciáckém proboštství v Kouřimi a rané fundaci augustiniánů na Malé Straně u sv. Tomáše.

Krátká, ale přínosná konference ukázala Václava II. nejen jako zbožného zakladatele a muže citlivé zbožnosti, ale také sebevědomého monarchu a panovníka světa dvorských a rytířských rituálů.

Pořadatelé:

Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura

Centrum medievistických studií

Národní galerie v Praze