... když Thales, Theodore, zkoumaje hvězdy a hledě vzhůru spadl do studně; tu se mu jedna
thracká služka
(Θρᾷττά τις - doslova "Thrákyně"), chytrá a vtipná, prý posmívala, že
se snaží znát věci na nebi, ale co
je před ním a u jeho nohou, že mu zůstává neznámo. Tento posměch se hodí na všechny, kdo se zabývají
filosofií. Neboť vskutku takový neví o tom, kdo je vedle něho, a neví o sousedu, nejenom co dělá,
nýbrž bezmála ani to, je-li to člověk či některý jiný tvor; avšak co je člověk a co takovému
tvoru náleží různě od ostatních tvorů činiti nebo trpěti, po tom pátrá a tomu zkoumání věnuje
svou námahu.
Platón, Tht. 174a4 - b6.
Tvrdil, že počátkem a cílem všeho je voda. Neboť zaprvé z ní se skládají všechny věci ztuhnutím a zase rozpuštěním se k ní přidávají, a
za druhé jsou všechny věci vodou neseny a jejím působením vznikají i zemětřesení
i nahromadění větrů i pohyb hvězd. A všechny věci se prý pohybují a plynou, protože se shodují s přirozeností prvního původce
jejich pohybu. To, co nemá ani počátek ani konec, je však bůh.
Věnoval se vědě a zkoumání o hvězdách a stal se pro Řeky zakladatelem této disciplíny, on, který vzhlížel k nebi a tvrdil,
že rozumí dobře věcem nahoře - a spadl do studny. Vysmávši se mu služka jménem Thraitta
(τις
θεραπαινὶς Θρᾷττα τοὔνομα)
řekla: "věci na nebi bezpochyby uviděl,
ale neviděl, co má pod nohama."
Hippolytos (zemř. 235 n. l.), Refutatio I, 1, 1, 1 - I, 1, 4, 5.
Vypravuje se též, že když ho vyvedla stařena (γραῦς)
z domu, aby pozoroval hvězdy, spadl
do jámy. Na jeho pokřik prý mu řekla stařena: "Ty si
myslíš, Thaléte, že poznáš, co je na nebi, když nejsi s to, abys viděl, co je pod tvýma nohama?"