Kosmologie u předsókratiků


sipka Otázka vzniku kosmu - zlomky

    Opakovaný vznik a zánik kosmu
  1. Všichni tedy říkají, že svět (οὐρανός) je vzniklý, avšak podle jedněch je věčný, poté, co vzniknul, podle jiných je však pomíjivý jako cokoliv jiného, co bylo sestaveno; podle dalších se to děje střídavě, jednou je a jindy zaniká, a že se toto střídání děje stále. Tak je to u Empedoklea z Akragantu a Hérakleita z Efesu.

    A10/2, Aristotelés, De caelo I, 10, 279b12-17.


  2. A Hérakleitos říká, že jednou svět vzplane ohněm, jindy se zase z ohně znovu ustaví v nějakých časových cyklech, ve kterých "se vzněcuje s ohledem na míry (μέτρα) a hasne s ohledem na míry (μέτρα)" [B30, 5]. Tentýž názor pak později měli i stoici.

    A10/4, Simplikios, In Aristotelis De caelo commentaria VII, p. 294, 4-5.


  3. Mimo to je <velký> rok, jehož zimou je veliká potopa, létem pak vzplanutí, což je zkáza světa. Zdá se totiž, že průběhem časů je svět zachvacován střídavě tu ohněm, tu záplavou. Aristarchos se domníval, že se tak děje v průběhu 2 484 let, Hérakleitos a Linos, že 10 800 let.

    A13/2, Censorinus, De die natali 18, 11 (Kahnovo čtení).


  4. Všechno se děje v protivě a vše teče jako řeka, vše je ohraničeno a jeden je svět. Vzniká z ohně a opět je spalován v určitých obdobích střídavě po celý věk; děje se to podle sudby.

    A1, DL IX, 8, 3-7.


  5. Věčný kosmos
  6. Hippasos z Metapontia a Hérakleitos z Efesu míní, že svět je jeden, pohyblivý a konečný. Počátkem však činí oheň, takže všechno jsoucí tvoří z ohně jeho zhušťováním a zřeďováním - a opět je do ohně rozkládají, neboť tato přirozenost je <pro ně> jedna a základní. Hérakleitos říká, že "všechno je směnou ohně" [viz B90]. Dává světu také jakési pořadí proměn a vymezený čas proměny světa, podle jakési osudové nutnosti.

    A5 ze Simplikia (In Arist. Phys. 23, 33).


  7. Svět, stejný pro všechny, neutvořil žádný z bohů ani z lidí - ale byl vždy a je a bude - vždyživý oheň, vzněcující se s ohledem na [svoje] míry (μέτρα) a pohasínající s ohledem na [svoje] míry (μέτρα).

    B30, Kléméns, Stromata V, 14, 104, 2.



    Jiné verze:

    1. Takovýto svět nikdy nepočal, nýbrž byl vždy.

      Alexandros u Simplikia, In Arist. De caelo, 294, 15-16.


    2. "Tento svět," říká Hérakleitos, "neutvořil žádný z bohů ani z lidí," jako by se obával, abychom se nepovažovali za tvůrce kosmu nějakého člověka, jestliže jsme zavrhli boha.

      Plútarchos, De animae procreationis in Timaeo 5, 1014A (1-2)



  8. Hérakleitos říká, že svět není vzniklý co do času, nýbrž co do záměru.

    A10/6, Aëtios, Placita (Stobaei excerpta), 331, 5-7.


  9. Další texty
  10. ... Jako tvrdí Hérakleitos, že se vše jednou stane ohněm. ...

    A10/3, Aristotelés, Fyzika III, 5, 204b35 - 205a7.


  11. Oheň svým příchodem
    všechno vytříbí a zachvátí.

    B66, Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX, 10, 7.


  12. Tak řečený velký rok nastává, když planety dosáhnou těchže míst, ze kterých se jejich pohyb začal. ... Hérakleitos říká, že se skládá z 18 000 slunečních let.

    A13/1, Aëtios, Placita (Stobaei excerpta), 363, 21-24 + 364, 5-10.



nahoru
© Powered by Ondřej Škrabal