Vzduch
|
Zpracováno podle: W. K. C. Guthrie,
A History of
Greek Philosophy I
(uváděno jako "G").
Zlomky
-
... stejně jako on [Anaximandros]
tvrdí, že základní přirozenost je jedna a neomezená, ale nikoli neurčitá
(ἀόριστον)
,
jak tvrdí Anaximandros, nýbrž určitá, neboť ji nazývá vzduchem; liší se ve svých existujících podobách řídkostí a hustotou. Když se
zřeďuje, stává se ohněm, a když se zhušťuje, stává se větrem, pak oblakem a (když se zhušťuje ještě více) vodou, potom zemí, potom
kameny; a ostatní věci vznikají z těchto. Také on činí pohyb věčným a tvrdí, že skrze něj se též uskutečňuje změna.
Theofrastos u Simplikia, In Arist. Phys. 24, 26 (DK 13 A5)
-
... počátkem (ἀρχή)
je neomezený vzduch, z něho povstává, co je, co bylo a co bude, bozi i božské věci
a ostatní povstává z jeho potomstva. ...
A je prý neustále v pohybu; neboť věci, které se mění, se mění pouze tehdy, jsou-li v pohybu.
Hippolytos, Refutatio I 7, 1 (DK 13 A7)
-
Jako naše duše, jsouc vzduchem, nás drží pohromadě a námi vládne, tak vítr [dech] a vzduch obklopuje celý svět.
Aëtios, Placita D. 278, 8-11 (DK 13 B2)
-
Vzduch je tedy počátkem všech věcí.
-
Anaximenés podává vysvětlení, jak z něj vznikají všechny základní složky přírody.
-
Činí jej počátkem i bohů.
- Dává mu roli v celokosmickém měřítku.
Země
|
-
Pohyb existuje od věčnosti; říká, že když se vzduch stlačoval, vznikla nejprve Země, a to velmi plochá; proto se také,
což je pochopitelné, vznáší na vzduchu ...
A6 z Pseudoplútarchových Stromateis.
-
Země je plochá, vznáší se na vzduchu a podobně též Slunce, Měsíc i všechna
ostatní tělesa nebeská, jež jsou všechna ohnivá, se vznášejí na vzduchu díky své plochosti.
A7 z Hippolyta.
-
Anaximenés, Anaxagoras a Démokritos tvrdí, že příčinou její [tj. Země]
nehybnosti je plochost: neboť neprotíná
vzduch pod sebou, nýbrž zakrývá jej jako poklice, což je zjevně to, co plochá tělesa činí; ani větry jimi totiž nemohou
pro jejich odpor snadno pohnout.
A20, Aristotelés, O nebi 294b14-18.
-
Anaximenés říkal, že má Země podobu desky stolu.
A20 z Aëtia.
Výklad
|
-
I v Anaximenově kosmologii má Země význačné postavení - vznikla jako první (a z ní ostatní tělesa - viz níže).
-
Na rozdíl od Anaximandra se však jeho následovník obává jejího možného pádu "dolů", a proto ji podepírá vzduchem,
svým základním elementem.
-
Z toho mu nutně vychází určitý požadavek na tvar Země - musí být plochá, aby mohla "plavat" na vzduchu.
Nebeská tělesa
|
Vznik nebeských těles
-
... a Slunce, Měsíc i zbývající nebeská tělesa mají svůj počátek vzniku ze Země. Vždyť prohlašuje,
že je Slunce Země, že však rychlým pohybem získalo nadmíru tepla.
A6 z Pseudoplútarchových Stromateis.
-
Vznikla pak nebeská tělesa ze Země tím, že z ní vystupuje vlhkost, jejím zřeďováním
vzniká oheň a z ohně stoupajícího do výše se tvoří hvězdy. A jsou i zemská těla v oblasti
nebeských těles a zároveň s nimi se otáčejí.
A7 z Hippolyta.
Podoba a povaha
-
Anaximenés říká, že hvězdy mají ohnivou přirozenost, avšak obsahují také tělesa
země, která jsou jimi nesena a nejsou viditelná.
A14 z Aëtia
-
Anaximenés říkal, že je Slunce ploché jako list.
A15 z Aetia
-
Též Slunce, Měsíc i všechna ostatní tělesa nebeská, jež jsou všechna ohnivá, vznášejí se
na vzduchu díky své plochosti.
A7 z Hippolyta
Pohyby kolem Země
-
Říká, že se nebeská tělesa nepohybují pod Zemí, jak se domnívali druzí, nýbrž kolem
Země, jako když se kolem naší hlavy točí plstěná čapka; a Slunce se ukrývá ne tím,
že se dostane pod Zemi, nýbrž tím, že je zakrýváno vyššími částmi Země a že se zvětšuje
jeho vzdálenost od nás. A hvězdy nehřejí pro velikou vzdálenost.
A7 z Hippolyta.
-
Anaximenés říká, že hvězdy se nepohybují pod Zemí, nýbrž kolem Země.
A14 z Aëtia.
-
Mnoho starých astronomů bylo přesvědčeno, že Slunce se nepohybuje pod Zemí,
nýbrž kolem Země a této oblasti, a že mizí a působí noc proto, že je Země na
severu vysoká.
Aristotelés, Meteorologika B1, 354a28.
Výklad
|
-
Význam Země v kosmickém měřítku je ještě zvýrazněn tím, že ona je počátkem nebeských těles. Ovšem dochované zprávy se neshodují
ve způsobu, jímž tělesa ze Země vnikla.
-
Naopak zdá se je jednoznačné, že nebeská tělesa mají ohnivou povahu - jsou jakýmisi ohnivými masami. Ovšem jejich tvar je stejný
jako tvar Země - i ona musí být nesena vzduchem.
-
Poslední tři zlomky ukazují další výrazný rozdíl oproti Anaximandrovi - tělesa se zřejmě nedostávají pod úroveň horizontu. "Prostor"
pod zemskou "deskou" je asi vyplněn hustým vzduchem a lehká ohnivá tělesa by do něj nemohla proniknout. Pak ovšem musí Anaximenés
vysvětlovat, proč Slunce v noci nevidíme.
Zhodnocení
|
Vztah Anaximenovy kosmologie a filosofie
Guthrie:
V některých rysech je jeho kosmologie a kosmogonie naivnější než Anaximandrova. Zato skutečnost, že Anaximenés nechává i Slunce
vzniknout ze Země, prozrazuje jeho
nezávislost na náboženských koncepcích. Ovšem celkově je jeho teorie méně přesvědčivá než
Anaximandrova. Navíc se možná pouze inspiroval v mýtických kosmogoniích, protože u
Hésioda se říká, že Země zrodila Nebe.
Na rozdíl od Anaximandra vzniká oheň nikoliv zároveň se Zemí, nýbrž teprve výparem
z ní - je ovšem těžko vysvětlit, jak došlo k vypařování, když tu nebyl žádný oheň.
Dochovaný materiál nedovoluje vysvětlit, proč Anaximenés předpokládal, že nejdříve
z části vzduchu kondenzací vznikla Země a že zředění vytvářející oheň je pouze
sekundární proces, který vychází ze zemské vlhkosti.
Hypotéza zhušťování a zřeďování je plodná, ale nevěnoval tolik pozornosti
detailnímu propracování systému.
Obecně je uspořádání kosmu stejné jako u Anaximandra: ve středu je Země a na ní voda,
kolem ní vzduch nebo mlha a oheň včetně nebeských těles zaujímá nejhořejší místo.
Zcela zřejmě učinil ústup od Anaximandra v tom, že
svět pro něj byl spíše polokoulí
než koulí
. Tím se blíží mýtickým vyprávěním. O tvaru nebo rozsahu vzduchu pod zemí není
nikde ani zmínka. Země možná dosahuje až k obvodu kosmu, a proto nebeská tělesa nemohou
jít pod ni.
Nad Anaximandra jde jenom v tvrzení z Hippolyta A7, že hvězdy nehřejí, protože jsou
od nás daleko. Tím tvrdí, že jsou dále než Slunce.
Vzduch na rozdíl od Anaximandrova apeira je součástí kosmu, a dokonce jeho řídícím principem, od nějž vychází
veškeré dění a to i na "kosmické" úrovni. Díky tomu je souvislost "filosofie" a kosmologie užší než u Anaximandra, u nějž
apeiron nehraje při popisu kosmu žádnou roli. Anaximenova kosmologie - podoba a pohyb nebeských těles - naopak
vzduch při výkladu hodně využívá. Výsledek je ale méně přesvědčivý. Anaximenovy spekulace v několika bodech
zaostávají za Anaximandrovými.
Kritika a domýšlení
|
-
I když Anaximenův systém zřejmě nebyl tak promyšlený a svébytný jako Anaximandrův, je možno i tentokrát posuzovat
konzistenci myšlenek.
-
Možná větší prostor pro kritiku poskytne v tomto případě srovnání s pozorováním, půjde tedy o kritiku spekulace z
hlediska pozorování.