Problémy k okruhům z Dějin filosofie I, II k postupové zkoušce
"Problémy" představují dílčí témata, na něž byste se měli zaměřit ve své
přípravě na zkoušku a při četbě pramenných textů.
(Barevně jsou uvedeny změny platné od běhu kurzu PH_PoZ a PHK_PoZ v jarním semestru 2012. Původní "osnovy", podle nichž se zkoušelo naposled v JS 2011, najdete zde.)
1. Představy řeckých filosofů o vzniku a stavbě vesmíru (kosmologie a
kosmogonie)
- Vymezení pojmů kosmos, kosmogonie, kosmologie.
- Obecné srovnání předsókratovské a současné kosmologie.
- Stručná charakteristika mýtických kosmogonií a jejich hlavní odlišnosti od kosmogonií "filosofických".
- Stručné rozdělení předsókratiků podle hlediska "svět vznikl"/"svět
je věčný".
- Podrobnější výklad kosmologií jednotlivých předsókratiků (zvláště
Anaximandros, pýthagorejci, Hérakleitos, Empedoklés, Anaxagorás, atomisté).
2. Mýtus a hledání podstaty skutečnosti - Míléťané, Hérakleitos,
pýthagorejci
- Stručné vymezení podobností a rozdílů mezi mýtem a filosofií.
- Obecná charakteristika mílétské filosofie - arché.
- Obecná charakteristika Hérakleitova myšlení - logos, protiklady.
- Obecná charakteristika pýthagorejského učení - číslo.
- Odlišnosti tří uvedených typů myšlení.
3. Eleaté a mladší fyzikové - problematika jsoucna, prázdna,
změny a pohybu
- Eleaté o jsoucnu, prázdnu, změně a pohybu.
- Podstata filosofické odpovědi mladších fyziků na elejské myšlení.
- Empedoklés o jsoucnu, prázdnu, změně a pohybu.
- Anaxagorás o jsoucnu, prázdnu, změně a pohybu.
- Atomisté o jsoucnu, prázdnu, změně a pohybu.
4. Hlavní představitelé a myšlenky antického atomismu
- Představitelé a jejich zařazení (časové a "školské") do dějin
filosofie.
- Podstata atomismu a jeho význam z hlediska předchozí filosofie (tj. na koho reaguje a
jaké starší problémy řeší).
- Zvláštnost atomismu v rámci řecké filosofie - mechanický výklad.
- Vztah atomů a smyslově vnímatelných věcí.
- Problém vzniku a utváření světa.
5. Celkové zaměření, podobnosti a rozdíly v myšlení sofistů a
Sókrata
- Hlavní filosofická témata sofistického a Sókratova myšlení (především rétorika, etika,
gnoseologie, úvahy o společnosti).
- Stručné nastínění historicko-politické situace, v níž sofisté působili.
- Charakteristické problémy v myšlení jednotlivých sofistů (hlavně Prótagorás, Gorgiás, Prodikos, Hippiás).
- Sókratovo etické učení.
- Dialog jako forma Sókratova filosofování - důvody pro volbu dialogu.
6. Platónova nauka o duši, její zdroje a její vztah k jiným filosofických
disciplínám
- Přehled dialogů, v nichž se Platón problematikou duše zabývá.
- Charakteristika Platónova pojetí duše.
- Duše z hlediska ontologie, gnoseologie, etiky, kosmologie, politiky.
7. Problematika idejí a Aristotelova kritika
- Co jsou ideje? Jak je Platón charakterizuje?
- Jakou roli hrají ideje v Platónově filosofii (podle jednotlivých disciplín)?
- Aristotelovy argumenty proti existenci oddělených idejí.
- Aristotelovo vlastní řešení vztahu látkového a tvarového principu.
8. Systém a základní pojmy Aristotelovy filosofie
- Aristotelovo dělení typů věd a jeho kritéria.
- Naznačení významu každého z typů věd.
- Výklad o pojmech:
- látka a forma,
- možnost a skutečnost,
- entelecheia,
- první a druhá podstata,
- příčiny,
- první nehybný hybatel.
9. Filosofické systémy v období helénismu
- Představení helénistických systémů a jejich srovnání se systémem Aristotelovým.
- Podrobnější srovnání stoického a epikúrejského systému - shody a rozdíly v uspořádání a vztahu tří disciplín (logiky či kanoniky, fyziky, etiky).
- Vysvětlení absence systému ve skepticismu.
10. Novoplatónismus a jeho vztah k filosofii Platónově
- Časové a prostorové vymezení novoplatónské filosofie.
- Vztah novoplatóniků k Platónovi a Aristotelovi.
- Srovnání novoplatónské a Platónovy ontologie a psychologie.
- Význam novoplatónských myslitelů pro studium dějin filosofie (zvláště pro předsókratiky).
11. Boëthius a přechod od antické ke středověké filosofii
- Řecké a křesťanské motivy v Boëthiově díle.
- Boëthius jako zprostředkovatel antické vzdělanosti pro latinský středověk.
- Sedm svobodných umění.
- Význam díla Pseudo-Dionýsia Areopagíty.
12. Vztah filosofie a teologie ve středověké filosofii
- Obecná charakteristika obou disciplín v rámci středověkého myšlení.
- Důvody nesrovnalostí mezi filosofií a teologií ve středověku.
- Poměr filosofie a teologie u jednotlivých myslitelů (Augustinus, Boëthios, Anselm, Abélard,
Tomáš Akvinský, latinští averroisté).
13. Spor o univerzálie - původ, různá řešení, postavy
- Pojem univerzálie - definice a vysvětlení na příkladech.
- Vytyčení problematiky - Porfyriovy otázky.
- Přehled a vysvětlení nejznámějších řešení (nominalismus, realismus, umírněný
realismus, konceptualismus).
- Řešení problematiky u jednotlivých myslitelů (Porfyrios, Boëthios, Roscellinus,
Vilém ze Champeaux, Abélard, Tomáš Akvinský, Vilém Ockham).
14. Důkazy boží existence - Anselm, Tomáš Akvinský
- Anselmův argument - důvody pro argumentaci, metodologický postoj, podstata argumentu,
možné námitky.
- Pět cest Tomáše Akvinského - metodologická východiska, Aristotelův vliv, vysvětlení
jednotlivých cest.
- Srovnání Anselmova a Tomášova přístupu.
15. Filosofické dílo a myšlení Aurelia Augustina
- Vývoj jeho filosofických názorů.
- Novoplatónské prvky v jeho myšlení - ideje, problematika zla.
- Stvoření světa z ničeho (a srovnání s jinými antickými mysliteli).
- Dogma o dědičném hříchu a důsledky pro Augustinovo pojetí člověka.
- Augustinovo pojetí dějin.
16. Život a dílo Petra Abélarda
- Životní osudy a jejich vliv na Abélardovu filosofii.
- Přehled disciplín, jimiž se zabýval.
- Abélardův postoj ke vztahu filosofie a teologie.
- Abélardovo řešení otázky univerzálií.
17. Filosofie Tomáše Akvinského
- Akvinský a univerzity.
- Role Aristotelovy filosofie v Tomášově myšlení (kladný vztah ke stvořenému světu).
- Pojem bytí.
- Pojetí Boha.
Na úvodní stránku Antické filosofie.