Dějiny filosofie Vás budou provázet po celé bakalářské studium jako jedna ze dvou základních složek. V prvním - velmi důležitém - roce studia Vás čekají dějiny antické a středověké filosofie. Jako zvídaví studenti jste si mohli položit několik otázek ohledně náplně a smyslu tohoto studia. Následující text na předpokládané otázky odpovídá.
Věřím, že v dějinách filosofie konečně naleznu jednoznačné odpovědi na otázky
"jaký je smysl života?", "jak mám správně žít?", "jak
se mám chovat k lidem?",
"existuje Bůh?", "jaké je moje místo ve světě?", "kam jdu?"
a na další podobné životní otázky.
Pokud nehledáte nic jiného než takové odpovědi, vybrali jste si nevhodný obor. Běžte studovat teologii nebo vstupte třeba ke scientistům. V náplni výuky na Katedře filosofie FF MU tyto odpovědi nejsou.
Jednotlivé filosofické systémy v dějinách lze chápat jako pokusy o vysvětlení určitých skutečností, řekněme tradičně o vysvětlení světa v celku. Tyto pokusy je možné posuzovat z hlediska originality argumentace, vnitřní konsekventnosti, oprávněnosti výchozí předpokladů, souladu s dobovým vědeckým poznáním a mnoha dalších podobných hledisek. Jinými slovy můžeme hledat (filosofické) přednosti i nedostatky těchto systémů, aniž bychom řekli, který z nich je pravdivý. Ostatně při pohledu do filosofických dějin se ukazuje, že žádný systém nebyl natolik "pravdivý", aby nemohl být kritizován a aby byl všemi následujícími filosofy bez výhrad přijat. Filosofie prezentovaná na naší katedře je kritickou metodou poznávání, nikoli autoritou pro životní zaměření studentů.
Pak tedy očekávám, že studium dějin filosofie bude něco jako romantické hloubání a přednášení svých osobních pocitů, dojmů, postojů či nálad.
Ani tento opačný postoj zde nebude pochválen. Své pocity můžete prezentovat v diskusních kroužcích, v restauračních zařízeních, na chatech, na rautech, při grilovacích párty a setkáních podobného typu, ne však na KF FF MU. I v tomto případě jste se při volbě studijního oboru zmýlili.
Přestože filosofie málokdy dospěje k obecně přijímané Pravdě, není založena na libovůli. Naopak, jejím kritériem je správné myšlení ve smyslu racionální argumentace, odůvodňování, dokazování. Každé tvrzení musí filosof vysvětlit, logicky správně odvodit nebo jiným způsobem dokázat - jinak by jej ani jeho tvrzení nikdo nebral vážně. Při studiu dějin filosofie se seznámíte s těmi mysliteli, jejichž argumenty a důkazy jsou považovány za nejoriginálnější a nejpřesvědčivější.
Jelikož filosofické argumenty a tvrzení, s nimiž se budete seznamovat, se rodily a byly zapisovány po dlouhém přemýšlení těch nejschopnějších myslitelů a musely obstát před kritikou následujících staletí, máte jako začínající studenti - zatím - pramalou kvalifikaci k jejich hodnocení a zaujímání osobních postojů vůči nim. Vaším prvním úkolem bude se s těmito myšlenkami důkladně seznámit a co nejvíce jim porozumět.
Přitom je třeba uvážit, že filosofické myšlení se pohybuje na velmi abstraktní rovině a ne vždy si je můžeme přiblížit pomocí příkladů a obrazů. Chcete-li studovat filosofii, nesmí Vám chybět kromě snahy ani schopnost abstraktního myšlení.
Znát základní problémy z dějin nejstarší filosofie a porozumět argumentům a důkazům použitých při jejich řešení je právě to, co se od Vás v rámci studia očekává. Jak toho dosáhnete?
Nejprve upozorněme, jak tohoto cíle určitě nedosáhnete. Jestliže budete číst pouze sekundární literaturu, navíc podle vlastního nekvalifikovaného (uznejte sami) výběru, jestliže budete filosofii věnovat jen tolik úsilí, kolik bude podle Vás nezbytně třeba, a budete jen mechanicky plnit zadané úkoly, do filosofie nikdy neproniknete. Pravděpodobně absolvujete úspěšně několik kurzů, ale v jiných bude Vaše nedostatečná práce odhalena a pokračování Vašeho studia bude ohroženo. Prvním takovým těžkým zkušebním kamenem je postupová zkouška na konci prvního ročníku.
Jak tedy dosáhnete toho, abyste uspěli i při všech zkušebních kamenech? Odpověď je kupodivu velmi jednoduchá: Stačí, když budete číst a přitom přemýšlet.
Musíme si však ujasnit, co se za tou jednoduchostí skrývá. Asi sami tušíte, že nepůjde o četbu Cosmopolitanu a přemýšlení o tom, zda koupit řasenku Max Factor či Rimmel, nebo o přemýšlení nad textem nápojového lístku, jestli si dát dvojku ryzlinku nebo veltlínu. Víte však sami, co tedy máte číst a o čem přemýšlet?
Vaší povinnou četbou budou poskytnuté materiály, doporučená literatura a - především, hlavně, v prvé řadě, neodmyslitelně - prameny, tedy vybrané filosofické texty z celých dějin filosofie. Odpověď na otázku "proč to?" opět není složitá. Filosofie nepracuje s věcmi, ale s myšlenkami. Myšlenky se předávají buď ústně - pokud se můžete s některým myslitelem setkat - nebo prostřednictvím písma. (Ano, pouze tato druhá možnost přichází do úvahy u antické a středověké filosofie.) Chcete-li se seznámit s filosofickými myšlenkami, musíte si je přečíst. Jelikož každou myšlenku nejlépe pochopíte v kontextu celého díla, nestačí, abyste se spokojili s četbou sekundární literatury (např. dějin filosofie, materiálů od vyučujících), nýbrž zcela nezbytně a neoddiskutovatelně musíte číst Platóna, Aristotela, Descarta, Kanta, zkrátka musíte číst tolik, kolik jen toho zvládnete. Zdá se Vám to náročné? Ano, máte pravdu.
Ale to ještě není všechno. Někdo si snad řekne: "Proč ne? Dokážu přece přečíst detektivku za jednu noc, takže těch filosofických knih můžu během studia zvládnout desítky - třeba každý den jednu." Nu, to je naivní představa. Číst filosofický text totiž znamená zároveň se snažit o porozumění textu, hledat souvislosti, opakovaně se k němu vracet - jinak řečeno přemýšlet. Jestliže přečtete první knihu Aristotelovy Metafyziky stejným stylem jako detektivku, nebudete vůbec tušit, o čem se tam píše, a u postupové zkoušky kvůli tomu ztroskotáte. Že jste přečetli nějaký filosofický text, můžete říct teprve tehdy, když jste promysleli, co chtěl autor sdělit. Když dokážete jeho tvrzení i argumenty reprodukovat (tím prokážete své porozumění) a případně i ukázat jejich předpoklady či důsledky. Vlastně nejde o přečtení, ale o důkladné prostudování textu. To že je ještě mnohem náročnější? Ano, teď začínáte tušit, kam jste se to přihlásili… a že jestli nemilujete studium knih a přemýšlení, tak jste si vybrali nesprávný obor!
Pokud jste dočetli až sem a neodhlásili jste se ještě ze studia filosofie, zasloužíte si první odměnu. Zasloužíte si vědět, co Vám uvedené nemalé úsilí přinese a k čemu Vám to bude. Odpovím za dějiny antické a středověké filosofie a odpověď bude mít dvě roviny - nazvěme si je "teoretická" a "pragmatická".
A nezapomeňme ani na další praktický výsledek - úspěšně vystudujete obor filosofie, což předpokládám je Vaším snem nebo cílem, když jste se sem přihlásili.
Zopakujme si však podmínku a počátek všech těchto předností filosofa: Musí číst filosofické texty a o přečteném přemýšlet…