Dagmar Pichová
Fenomén kavárenství a francouzské myšlení
Prostor kavárny se podílel na formování charakteru francouzské kultury zásadním způsobem. Následující příspěvek připomene několik momentů francouzského myšlení, které by nenastaly bez přispění kavárenského genia loci.
Kulturní topografie pařížských café vychází ze základního schématu : Montmartre/Quartier latin/Saint-Germain-des-Prés (často mylně zaměňováno za Paris Saint-Germain) tvořícího magický trojúhelník, ve kterém se v průběhu staletí ztratila nejedna z osobností francouzské kultury. Připomeňme například duo Sartre-Beauvoirová, které se objevuje počátkem třicátých let v kavárnách Quartier latin, nicméně již za pár let Sartre za přihlížení Beauvoirové a Merleau-Pontyho ochutnává meruňkový koktejl v kavárně na okraji Saint-Germain, aby se následně vynořil v samém srdci čtvrti v kavárně Les Deux Magots, kde si nadměrnou konzumací hořké černé kávy přivozuje stavy úzkosti.
I další
představitel francouzského existencialismu, Albert Camus, byl ovlivněn
kulturou café parisien. V Mýtu o Sisyfovi se bezpochyby odráží
úděl stálých návštěvníků kaváren, kteří po vyprázdnění sklenice vína zjišťují,
že ji mají opět plnou a nezbývá jim nic jiného, než v konzumaci pokračovat.
Sisyfovský mýtus úzce souvisí s mýtem o Tantalovi - v případě kavárenských
hostů jasně ilustrovaný nemajetnými zákazníky, kteří odsouzeni ke sklenici
minerálky trpně pozorují okolní stoly.
Inspiraci kavárenským prostředí lze pozorovat rovněž u Rolanda Barthese, jenž po nesprávné orientaci v jídelním lístku a nešťastné objednávce dvou předkrmů zavádí do sémiotiky termíny syntagmatické a paradigmatické čtení a do systému kavárenského stravování fenomén menu, díky kterému si s výběrem pokrmu poradí i sémioticky méně zdatný konzument.
Ačkoliv ve studii Slova a věci Michel Foucault přiznává inspirace Borgesovou čínskou encyklopedií, je patrné, že byl ovlivněn i pozorováním návštěvníků kaváren, které lze při bližším pozorování rozdělit na 1. státní zaměstnance 2. ty, co podstoupili plastickou operaci 3. domácí typy 4. prasata 5. Sirény 6. úžasné 7. psy 8. ty, kteří patří do této klasifikace 9. ty, co se chovají jako blázni 9. nevypočitatelné 10. ty, které jsou namalované 11. etc 12. ty, kteří právě rozbili sklenici vína 13. ty, kteří se z dálky podobají mouchám.
Jak je již zřejmé, vliv kavárenského prostředí na formování francouzského kultury je nezpochybnitelný. Karteziánské tradice francouzského myšlení tak díky fenoménu kavárny nachází nové východisko - Cogito in cafeteriam, ergo sum.