Výzva na podporu vědy
Vážený pane premiére, členové vlády, dámy a páni poslanci a senátoři,
obracíme se na Vás s naléhavou výzvou, abyste se zasadili o rychlé a podstatné zlepšení situace vědy, výzkumu a vývoje v České republice. Ačkoli se řada současných problémů naší země navenek jeví dramatičtěji, může právě situace ve vědě, výzkumu a školství zabránit zařazení České republiky mezi vyspělé státy světa.
Aplikovaný výzkum u nás téměř přestal existovat. Náš základní, badatelský výzkum trpí zoufalým nedostatkem prostředků. Budovy vysokých škol a vědeckých ústavů chátrají; naši špičkoví vědci často vynakládají více důvtipu na udržení chodu zastaralých přístrojů, než na vlastní vědeckou práci; vědecké knihovny každým rokem škrtají další a další tituly nenahraditelných odborných časopisů; průměrný věk pracovníků v základním výzkumu stále roste; platové ohodnocení vysokoškolských pedagogů a vědeckých pracovníků je naprosto nedůstojné.
Přijali jsme s pochopením finanční restrikce v prvních letech hospodářské reformy. Bez hluboké transformace naší vědy nemělo zvyšování jejího rozpočtu smysl. Konstatujeme, že k této transformaci došlo. Počet pracovníků ve vědě, výzkumu a vývoji poklesl oproti roku 1989 o více než dvě třetiny a byl zaveden grantový systém přidělování prostředků na výzkumné projekty podle náročného výběrového řízení. Ústavy Akademie věd prošly přísným hodnocením za přítomnosti zahraničních expertů.
Uvědomujeme si, že naše zchudlá země nemůže podporovat vědu tak jako USA nebo Japonsko. Je však naprosto nezbytné, aby podíl státní podpory vědy, výzkumu a vývoje na hrubém domácím produktu (HDP) dosáhl urychleně alespoň průměru zemí Evropské unie (cca 0,7%). Přitom jsme přesvědčeni, že naše zaostávající země by měla investovat do vědy a výzkumu větší část svého rozpočtu než ti, jimž se snažíme přiblížit. Není totiž efektivnější investice do budoucnosti naší země. V roce 1994 vláda přijala závazek postupně zvyšovat podíl státní podpory vědy a výzkumu z tehdejších 0,45% na 0,7% HDP. Od roku 1994 česká ekonomika nepřetržitě roste, ale státní podpora vědy a výzkumu stále stagnuje kolem 0,46% HDP.
Kvůli byrokratickým průtahům a několika těžko pochopitelným předpisům jsou i tyto omezené prostředky na vědu a výzkum ze státního rozpočtu nakonec často vynakládány nehospodárně. Peníze na daný rok výzkumného projektu musí být spotřebovány do konce roku, ač badatelé na ně často musí čekat do června nebo i září toho roku, kdy je mají utratit a s jejich pomocí něco vyzkoumat. To vede k plýtvání koncem roku a k nedostatku prostředků omezujícímu práci v prvních měsících roku dalšího. Rozumné využití přidělených prostředků dále velmi komplikuje jejich byrokratické dělení na tzv. investiční a věcné. Snad nejhorším anachronismem je ale skutečnost, že současný systém brání jakékoli racionalizaci odměňování. Vedoucí nejsou motivováni zbavit se méně produktivních pracovníků a v rámci platných předpisů vylepšit z ušetřených peněz platy těch produktivnějších. Kdyby to učinili, jejich pracoviště by o takto "ušetřené" peníze přišlo. Stále tedy dodržujeme "plán počtu pracovníků". Přitom stávající platy odrazují talentované studenty od vědecké dráhy a vyhání mladé vědce do zahraničí nebo z vědy. Technický personál také odchází a jeho práci pak dělají profesoři a doktoři věd.
Při vědomí závažnosti situace české vědy a výzkumu a s přesvědčením, že se nelze smířit s existencí předpisů, které prokazatelně vedou k plýtvání prostředky daňových poplatníků, proto velmi naléhavě žádáme:
aby se každoročně zvyšoval podíl rozpočtových prostředků, určených pro podporu vědy, výzkumu a vývoje, nejméně o 0.1% tak, aby nejpozději do r. 2000 dosáhl hodnoty 0,7% HDP;
aby byly změněny předpisy vážící přidělované mzdové prostředky na počet pracovníků;
aby bylo zrušeno nebo výrazně omezeno formální rozlišování investičních a neinvestičních prostředků u účelových prostředků vynaložených na podporu konkrétních projektů (granty);
aby přidělené grantové prostředky byly řešitelům dostupné co možná nejdříve po začátku běžného roku a aby byly alespoň zčásti převoditelné z roku na rok po dobu trvání příslušného projektu.
Dámy a pánové,
přišel čas jasně říci, zda v tomto státě potřebujeme vědu a výzkum. Na odpověď čekají tisíce vysoce kvalifikovaných vědeckých pracovníků, kteří se mohou snadno uplatnit v zahraničí nebo v lukrativnějších zaměstnáních. Čekají na ni desetitisíce studentů, kteří si nyní volí svou životní dráhu.
Vědecké výsledky lze jistě koupit a dovézt. Vědu jako proces vytváření nového však ne. Bez kvalitní vědy nebude u nás kvalitních vysokých škol. Bez nich nemá naše země budoucnost.
Doc. RNDr. Milan Bezděk, CSc., biofyzik;RNDr. Karel Bezouška, CSc., biochemik;Prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., teoretický fyzik;Prof. MUDr. Jan Bubeník, DrSc., imunolog;MUDr. Jan Bureš, DrSc., neurofyziolog;Prof. PhDr. Miroslav Červenka, DrSc., literární vědec; RNDr. Petr Dráber, CSc., genetik;RNDr. Vladimír Dvořák, DrSc., fyzik;Doc. MUDr. Milan Elleder, DrSc., patolog;RNDr. Jiří Grygar, CSc., astronom;RNDr. Petr Harmanec, DrSc., astronom;Prof. PhDr. Ivan Hlaváček, CSc., historik;Doc. Ing. Pavel Hobza, DrSc., fyzikální chemik;RNDr. Antonín Holý, DrSc., organický chemik;Doc. RNDr. Václav Hořejší, CSc., imunolog;Prom. geol. Petr Jakeš, PhD, CSc., geochemik;Prof. MVDr. Ing. František Jílek, CSc., biolog (zemědělské vědy);Prof. Ing. Jan Káš, DrSc., biochemik;Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc., onkolog;RNDr. Jan Konvalinka, CSc., biochemik;MUDr. Jan Kopecký, CSc., fyziolog;Prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc., lékařský biochemik;Prof. PhDr. Jan Křen, DrSc., historik;Ing. Vladimír Křen, CSc., mikrobiolog;Prof. MUDr. Pavel Mareš, DrSc., neurofyziolog;Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., molekulární genetik;Doc. RNDr. Ivan Raška, DrSc., buněčný biolog;Prof. RNDr. Alexej Romanovský, DrSc., vývojový biolog;Doc. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., imunoložka;Doc. PhDr. Zdeněk Smetánka, CSc., archeolog;RNDr. Jaroslav Spížek, CSc., mikrobiolog;Prof. PhDr. Pavel Spunar, CSc., historik;Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., genetik;Ing. Peter Šebo, CSc., mikrobiolog;RNDr. Ivan Šetlík, CSc., mikrobiolog;Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., historik;Prof. Ing. Karel Štulík, DrSc., analytický chemik;RNDr. Jiří Velemínský, DrSc., molekulární genetik;RNDr. Jaroslav Weiser, CSc., mikrobiolog;Prof. RNDr. Stanislav Zadražil, DrSc., molekulární biolog.
Za autenticitu podpisů ručí a další informace rád poskytne
Dr. Jan Konvalinka
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
166 10 Praha 6, Flemingovo nám. 2
tel.: (02) 20183 249
Fax: (02) 243 100 90
E-mail: konval@uochb.cas.cz
Vědeckým pracovníkům České republiky
(bylo zasláno 26.3.1997 děkanům všech fakult vysokých škol a předsedům vědeckých rad ústavů Akademie věd; bude rozesláno elektronickou poštou na různá vědecká pracoviště)
Vážení kolegové,
v těchto dnech jsme iniciovali sepsání přiložené "Výzvy", kterou podepsala řada českých vědců. Tento text byl zaslán premiérovi, ministrům Bratinkovi a Pilipovi, předsedům obou komor parlamentu a též panu prezidentovi. Byl též zaslán jako otevřený dopis některým sdělovacím prostředkům. Myslíme si, že je nejvyšší čas, aby požadavky vědecké komunity bylo daleko více slyšet. Není mnoho platné hořekovat nad tím, jak mladí opouštějí vědu, protože v ní nevidí perspektivu, nebo "nadávat u piva", ale je potřeba systematicky a intenzivně pracovat v zájmu větší podpory vědy v naší společnosti. Chtěli bychom Vám proto navrhnout, abyste např.
zveřejnili text této "Výzvy" na Vašem pracovišti;
podpořili naši výzvu způsobem, který uznáte za vhodný (napsat např. prohlášení, že se k "Výzvě" připojujete a s podpisy skupiny kolegů z Vašeho okolí je poslat vhodným ústavním činitelům (viz přiložený seznam). Ještě lepší by bylo, kdyby tak učinily vědecké rady ústavů AV a fakult vysokých škol nebo jiné oficiální orgány;
sepsali nějaký jiný text upozorňující na problémy, které Vy vidíte jako nejpalčivější a odeslali jej na patřičná oficiální místa resp. do sdělovacích prostředků;
systematicky zvali na Vaše pracoviště na besedy politiky, novináře a jiné vlivné osobnosti, seznamovali je s problémy naší vědy a postupně vytvářeli "provědecké lobby". Jsme přesvědčeni, že v této záležitosti je důležitá vytrvalost a systematický dlouhodobý tlak.
Samozřejmě to klade nároky na náš čas, který bychom chtěli raději věnovat vědecké práci, ale bude-li nás takto aktivních hodně, může být i při mírné časové zátěži jednotlivců výsledek patrný.
Časem by asi bylo dobré tyto aktivity nějak koordinovat a vytvořit nějaké hodně neformální "sdružení na podporu vědy" nebo něco takového.
Uvítáme jakékoli připomínky adresované kterémukoli z nás:
Dr. Václav Hořejší Ing. Vladimír Křen
Ústav molekulární genetiky AV ČR Mikrobiologický ústav AV ČR
142 20 Praha 4, Vídeňská 1083 142 20 Praha 4, Vídeňská 1083
FAX: (02) 472 7979 FAX: (02) 471 5743
E-mail: horejsi@biomed.cas.cz E-mail: kren@biomed.cas.cz
Dr. Petr Dráber Ing. Peter Šebo
Ústav molekulární genetiky AV ČR Mikrobiologický ústav AV ČR
142 20 Praha 4, Vídeňská 1083 142 20 Praha 4, Vídeňská 1083
Fax: (02) 471 3445 Fax: (02) 472 2257
E-mail: draberpe@biomed.cas.cz E-mail: sebo@biomed.cas.cz
Dr. Jan Konvalinka Dr. Jan Kopecký
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Fyziologický ústav AV ČR
166 10 Praha 6, Flemingovo nám. 2 142 20 Praha 4, Vídeňská 1083
Fax: (02) 243 100 90 Fax: (02) 471 95 17
E-mail: konval@uochb.cas.cz E-mail: kopecky@biomed.cas.cz