Albík z Uničova

* asi 1358 Uničov

† 1427 Uhry

Sigismundus Albicus de Moravia, de Uniczow. – Pocházel z německé rodiny. Studoval v Praze a Padově, dosáhl hodnosti mistra svobodných umění, doktora medicíny a doktora dekretů (práv). Jako vynikající znalec medicíny se stal osobním lékařem Václava IV., který ho (1400) povýšil do šlechtického stavu a v r. 1412 (po smrti Zajíce z Valdeka) povolal na místo pražského arcibiskupa. A. přijal dodatečně kněžské svěcení, avšak úřad ho v čase sporů o Viklefa, odpustkových aj. bouří brzy „omrzel“ (Palacký) a přenechal jej Konrádu Vechtovi. Ponechal si prebendy vyšehradského probošta a titulárního biskupa palestinské Cesareje. Věnoval se medicíně a učitelskému působení na univerzitě (stal se kancléřem univerzity a také kancléřem království Českého). Po smrti Václava IV. (1419) odešel z univerzity a přijal místo osobního lékaře krále Zikmunda, s nímž také pobýval především v Uhrách.

Na univerzitě se snažil přispět k zvýšení odborné úrovně medicíny (např. zdůrazňoval studium fyziologie) i její společenské prestiže (lékařství nebylo počítáno mezi artes – umění). Předpokladem ke studiu medicíny byla v té době důkladná znalost některých prací Aristotelových, Alberta Velikého ad. filozofů; a naopak: „některé koncepty formulované lékaři nebo jimi získané jednotlivé informace se stávaly součástí filozofických argumentací a někteří lékaři, v Praze např. A., je pokládali za relevantní i pro právníky a teology“ (Dějiny UK). Jako přední představitel medicíny a současně znalec filozofie byl A. povolán i za člena smírčí komise pro řešení sporu mezi Janem Husem (a jeho přívrženci) a jeho univerzitními odpůrci (Štěpánem z Pálče ad.). Z jeho literární pozůstalosti jsou nejvýznamnější spisy Compendium medicinae a „populárněji“ koncipované Regimen sanitatis seu Vetularius (Pravidla pro zachování zdraví).

Literatura:
◦ F. Šmahel: Mistři a studenti pražské lékařské fakulty do r. 1419, AUC – HUCP 1980;
◦ M. Říhová: Regimen sanitatis M. Havla ze Strahova a regimen sanitatis M. A. z Uničova, Časopis lékařů českých 1985;
◦ Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348–1939 I–II, 1988, 1993;
◦ M. Říhová: K obsahu studia na pražské lékařské fakultě v době působení A. z Uničova, in Škola a město, Documenta Pragensia XI, 1993;
◦ Dějiny UK I, 1995;
◦ P. Čornej: Zikmund A. z U.: Lékař ve víru husitské revoluce 1-2, dostupné z: http://historie.stoplusjednicka.cz/zikmund-albik-z-unicova-lekar-ve-viru-husitske-revoluce.

jg