Miloslav Bednář

* 21. 10. 1948 Praha

V l. 1967–72 studoval filozofii a sociologii na FF UK. Diplomová práce Hegelova ontologie jako pojetí dějin byla přijata jako písemná část rigorózní zkoušky. Titul PhDr. získal v r. 1973. Z ideologicko-politických důvodů nemohl do r. 1990 pracovat v oboru filozofie. Publikační možnosti v oboru dějin filozofie měl výjimečně v rámci nákladově omezené řady AUC – PhH. Od r. 1978 uveřejňoval příležitostné studie a polemiky na témata z filozofie politiky v SI publikacích Kritický sborník, Spektrum, Dialogy o míru, Masarykův sborník VII, Střední Evropa, a rovněž v zahraničních časopisech a denním tisku: The Salisbury Review, New Statesman, The Guardian. V l. 1984–87 byl externím aspirantem na Ústavu pro jazyk český ČSAV v oboru obecná jazykověda; kandidátskou práci K dialektickému pojetí jazyka orientoval na pojetí jazyka u Hegela. V r. 1990 byl morálně a profesionálně rehabilitován a přijat jako samostatný vědecký pracovník do FÚ ČSAV, kde pracuje dosud.

Zabývá se filozofií politiky, filozofií dějin, fenomenologií, českou a československou filozofií. V l. 1992–93 získal grant Středoevropské univerzity na práci Palackého a Masarykovo pojetí střední Evropy a jeho aktuální význam, v l. 1994–96 grant téže univerzity na práci Politická filosofie demokracie a lidských práv ve světle proměny hodnot po revoluci v r. 1989. Svá filozofická východiska utvářel pod vlivem fenomenologie, zejména Jana Patočky, antických zdrojů duchovního evropanství a jejich novověké proměny zejména u Hegela, spolu s českou tradicí filozofie náboženství a politiky T. G. Masaryka a F. Palackého. Patrný je vliv filozofie dějin M. Heideggera a H. Arendtové. Ve filozofii politiky interpretačně přistupuje k ontologickému základu politické filozofie Jana Patočky a filozofie náboženství T. G. Masaryka. Klade důraz na jejich význam zejména s ohledem na současnou diskuzi mezi liberalismem, resp. post-modernismem a komunitarismem. Načrtává vlastní pojetí filozofie dějin, náboženství a politiky, i možnost obnovy fenomenologické ontologie v současné duchovní situaci.

Bibliografie:
České myšlení, 1996;
Etické aspekty jaderných zbraní, 1996;
Spravedlnost, demokracie a česká filosofie politiky, 1998;
Evropanská tyranie – Česká státní idea, Evropská unie a demokratická civilizace, 2003;
◦ Idea dějin a Palacký jako myslitel, 2019.

Sborníky:
Filosofický význam Masarykova pojetí náboženství a jeho výklad smyslu československých dějin, Masarykův sborník VII, SI 1980, 1992;
Komenského idea pampedie a Platónova paideia, Pocta Univerzity Karlovy J. A. Komenskému, 1990;
Masaryks Begriff der Religion und Franz Brentanos Aristotelismus, T. G. Masaryk und die Brentano-Schule, ed. J. Zumr, Th. Binder, Praha – Graz 1992;
Masarykova filosofie demokracie v evropském kontextu, Masarykova praktická filosofie, 1993;
Masarykův pojem náboženství, aristotelismus Franze Brentana a Masarykova polemika s Bertrandem Russellem, Masarykova praktická filosofie, 1993;
Traditions and Present Problems of Czech Political Culture, Czech Philosophical Studies I, ed. M. B., M. Vejražka, Washington, D. C. 1994;
Die Wertung in Patočkas Konzeption von den drei Grundbewegungen des menschlichen Lebens, Intentionalität – Werte – Kunst, 1995;
První světová válka jako výraz duchovní a mravní krize moderního lidství, První světová válka, moderní demokracie a T. G. Masaryk, 1995;
Současný význam Masarykovy filosofie náboženství, Náboženská dimenze Masarykova myšlení, 1995;
Hannah Arendtová a současný význam jejího myšlení, Velké postavy politické filosofie, 1996;
Heideggerovo porozumění přítomné době, fenomén totalitarismu a naše revoluce, Martin Heidegger a problémy myšlení, 1996.

Časopisecké příspěvky:
Vznik samostatné ČSR a lidská práva, Spektrum 3, SI 1981;
Havlíčkova polemika s radikály a T. G. M., Spektrum 3, SI 1981;
Totalitarianism in 1982, The Salisbury Review 1983, č. 3;
Východiska Hegelova pojetí společnosti a jazyka, AUC – PhH 1987;
Masaryk's Idea of European Unity: Genesis and Significance, Czechoslovak and Central European Journal 1991, č. 2;
Die Beziehung zwischen Ethik und Politik bei Plato, Tomáš Garrigue Masaryk und Jan Patočka, Mesotes 1992, č. 2;
Obnova československé demokracie v evropském kontextu, FČ 1993;
Problèms contemporains de la democratie régénérée dans la republique Tchèque, à la lumière de la tradition de la philosophie tchèque et tchècoslovaque, Philosopher (Laval – Québec) 1994;
Jan Patočka a Martin Heidegger, Reflexe 1994;
Jan Patočka und Martin Heidegger, Daseinsanalyse 1994;
Postmoderní zacházení s Janem Patočkou, LtN 1995, č. 7;
Přátelství, filosofie a postmoderní ideologie, LtN 1996, č. 34;
Demokracie a humanismus, Sokol 1996, č. 9.

a