Antonín Boll

* 30. 7. 1721 Praha

† 22. 7. 1792 Kučerov

V r. 1736 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v Praze na Starém Městě. Noviciát absolvoval v l. 1737–38 v Brně. Vystudoval filozofii (1739–42) a teologii (1746–49) v Olomouci. Působil na kolejích v Opavě, Jičíně, Brně, Znojmě a ve Vratislavi. V l. 1756–66 byl profesorem filozofie v Praze. Pak do r. 1773 byl pedagogem semináře biskupa Hermanna Hannibala Blümegena v Hradci Králové. Po r. 1773 byl farářem v Kučerově u Vyškova. Pokoušel se o synkrezi filozofických základů římskokatolické teologie s některými systémy nové vědy. Jeho učebnice filozofie z 50. let přispěla k rozšíření znalosti filozofie německého osvícenského filozofa Christiana Wolffa v českých zemích. Všechny své spisy vydal v Praze.

Bibliografie:
Institutiones philosophicae accomodatae usibus academicis I–III, 1756, 1757, 1768;
Meditationes philosophicae de inquirenda veritate, 1758;
Commentatio ethica de prudentia politica, 1759;
Institutiones philosophiae activae I–III, 1759;
Dissertatio philosophica de modo propagandi notiones per nervos, 1760;
Dissertatio psychologica de libertatis humanae naturae et proprietatibus, 1761;
Dissertatio theoretica de vi corporum cum praecedentibus propositionibus ex logica, metaphysica et mathesi, 1761;
Dissertationes de proprietatibus aeris, 1762;
Laudatio funebris Francisci, Romanorum Imperatoris, parentate Universitate Carolo-Ferdinandea, 1764;
De argumentis demonstrantibus existentiam Dei. De vi corporum. De motrice vi et inertiae. Institutiones polemicae in usum seminarii Reginae Hradecensis, 1767.

Literatura:
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ Dějiny exaktních věd, 1961;
◦ I. Čornejová, A. Fechtnerová: Životopisný slovník, 1986.

jh