Vladimír Borecký

* 6. 12. 1941 Praha

† 6. 2. 2009 Praha

Maturoval v r. 1959 na JSŠ v Praze 7 (bývalé La Guardiovo gymnázium). Na FF UK studoval filozofii a psychologii (1965–70; PhDr. 1971) a externě jednooborovou psychologii (1971–75; promoce 1977). V r. 1982 získal atestaci z klinické psychologie na Institutu dalšího vzdělávání lékařů a farmaceutů (ILF). V l. 1985–89 byl externím aspirantem Psychologického ústavu ČSAV v Praze; CSc. 1990. V l. 1959–62 měl dělnická povolání a absolvoval vojenskou službu, 1962–70 byl hasičem v Útvaru požární ochrany v Praze. V období 1970–90 působil jako klinický psycholog postupně na ILF, v Thomayerově nemocnici a na Okresním ústavu národního zdraví v Praze 4. Od r. 1991 byl odborným asistentem na katedře kulturologie FF UK, kde se v r. 1998 habilitoval; v r. 2005 získal profesuru filmové a mediální tvorby na FAMU v Praze.

Od své dizertace Bachelardova psychoanalýza epistemologického pole, obhájené u prof. Jana Patočky (1971), se orientoval na otázky imaginace a hermeneutiky oneirických, sakrálních a uměleckých symbolů. V rámci své psychologické praxe rozšířil problematiku o oblast hry (techniky univerza, psychodrama, kartomancie) a komiky (tribalismus, klubismus, přístolní společnosti). Zvláštní pozornost věnoval ludismům (edice mašíblů, J. Hron, V. Svoboda Plumlovský, Jan Lukeš). Zaměřil se též na filozofické kořeny české psychoterapie (Amerling, Šimsa, Bezděk, Forster, Stuchlík, Brouk). Filozoficky vyšel z fenomenologie a z archetypální psychologie C. G. Junga. Orientoval se na francouzskou školu figurálního strukturalismu, navazující na Bachelardovu fenomenologii imaginace (Gilbert Durand).

Bibliografie:
Světy hraček, 1982;
Prof. MUDr. Jaroslav Stuchlík (s J. Vymětalem), 1985;
K počátkům psychoterapie v Čechách (J. Šimsa, C. H. Bezděk, V. Forster), 1987;
Vykládací mystické karty Josefa Váchala, 1995;
Imaginace a kultura, 1996;
Zrcadlo obzvláštního (Z našich mašíblů), 1997;
Odvrácená tvář humoru, 1997;
◦. K otázce symbolické imaginace, 1998;
Teorie komiky, 2000;
Porozumění symbolu, 2003;
Imaginace, hra a komika, 2005;
Legenda o Hronu, 2007.

Sborníky:
Možnosti terapie imaginativní hrou u psychóz, Skupinová psychoterapie psychóz, ed. E. Syřišťová, 1989;
Zur Phänomenologie der Imagination, Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl, Ingarden, Patočka), ed. J. Bloss, W. Strożewski, J. Zumr, 1995;
Bohuslav Brouk a psychoanalýza v českém surrealismu, Český surrealismus 1929–1953, 1996;
K problému autentičnosti komiky, Psychosomatický základ veřejného vystupování, 1999.

Časopisecké příspěvky:
Strukturální konstanty psychoterapeutického vztahu, Moravsko-slezský referátový výběr (MSRV) 1981;
Kompoziční projektivní kresba AT9 ve výzkumu alkoholismu, MSRV 1983;
K využití jokoterapeutických technik u dětí a mladistvých, MSRV 1983;
Klasifikace her s ohledem na ontogenezi, MSRV 1983;
Pět století tarotu, Umění a řemesla 1983;
Ludismus a humor, Opus musicum 1990;
Zastavení v Bar-su-Aube (G. Bachelard), FČ 1990;
Stuchlíkovy snahy o filosofické zakotvení mediciny, FČ 1990;
Syndrom týraného tyrana, Tvar 1991, č. 41;
Lubomudravna, ludická filosofie prof. Hrona, FČ 1992;
Ludická miniaturizace světa, Analogon 1992;
Svět smíchu a smích světa, Tvar 1992, č. 41;
Jungovské iniciativy a perspektivy, Čs. psychologie 1992;
Hospoda jako promluva, LtN 1992, č. 4;
Prostorové analogie egovývoje v teorii a ve hře, Estetika 1993;
Figurální strukturalismus, Svět literatury 1994;
Snění kvadripolarity anima a animy v chimerické psychologii, Analogon 1994;
Temný C. G. Jung, Respekt 1994, č. 30;
Porozumění snění u Medarda Bosse, Respekt 1995, č. 10;
Sekvence a konsekvence českého humoru, Estetika 1995;
Klíče k tarotu, Ateliér 1995, č. 11–12;
Fantasmata fustuaria (L. Sacher-Masoch), Analogon 1995;
Bachelardův pyromén, Estetika 1996.
Bolligenská věž, Čs. pediatrie, Čs. psychiatrie, Čtení pro ženy, Kladenské noviny, Práce, Program, Prostor, Psychologia a patopsychologia dieťata, Technický magazín aj.

Edice:
◦ Petr Lampl: Básně, SI 1974;
◦ Plumloviana I, SI 1976;
◦ Jan Lukeš: Z knižnice iškovské kultury, SI 1988;
◦ Plumloviana II, SI 1989;
◦ Jakub Hron: Nedorozumění s rozumem, 1995;
◦ Václav Svoboda Plumlovský: Co složím, to mám, 1996.

Literatura:
◦ S. R. Kaplan: The Encyclopedia of Tarot II, New York 1986;
◦ M. Rollo: Interview T92 s autorem mašíblů, Technický magazín 1991;
◦ Křížovnická škola čistého humoru bez vtipu (Středočeská galerie, Galerie moderního umění), 1991;
◦ ČBS, 1992;
◦ L. Merhaut: Cesty stylizace, 1994;
◦ KjK, 1994–95;
◦ H. Lorenzová: Půvab obzvláštnosti, Estetika 1995;
◦ V. Šlajchrt: Imaginace a kultura podle V. B., Respekt 1996, č. 35;
◦ M. Paulíček: V. B. pozorný poutník světem komiky, Soc časopis 2009, č. 2.

a