Brikcí ze Žatce

† asi 1414

V r. 1401 se stal na UK bakalářem a 1404 mistrem svobodných umění; v r. 1412 zastával funkci děkana artistické fakulty. V kvodlibetu M. Matěje z Knína (1409) odpovídal kvestii Utrum materia prima diferens a sua potencia appetat formam appetitu naturali (Zda prvotní látka oddělená od své potence směřuje svým přirozeným sklonem k formě). V Husově kvodlibetu v r. 1411 (s přezdívkou Secundus) řešil kvestii Utrum constancia timorem excuciens culpabilem ostendit, quod laudabilius sit se bene habere in adversis quam in prosperis (Zda je vytrvalost zahánějící hříšný strach důkazem toho, že jednat dobře přes nepřízeň okolností je více chvályhodné, než jednat dobře za přízně okolností). Připomíná se též mezi účastníky kvodlibetu M. Michala Čížka z Malenic (rkp. Praha UK IXF7 fol. 41r–v). Kromě toho je mu připisována úvaha příznačná pro tehdejší živý spor o universaliích: Utrum individuorum species et genera sunt eorum realia ac intrinseca principia.

Literatura:
◦ Magistri I. Hus Quodlibet, ed. B. Ryba, 1948;
◦ J. Tříška: Rétorický styl a pražská univerzitní literatura, 1975;
◦ J. Kejř: Kvodlibetní disputace, 1981;
◦ F. Šmahel: Verzeichnis, 1980;
◦ J. Tříška: Životopisný slovník, 1981.

md