Bohdan Chudoba

* 21. 11. 1909 Brno

† 2. 1. 1982 Madrid

Byl synem Františka Ch. (1878–1941), literárního historika a zakladatele anglistiky na FF MU v Brně, autora dvoudílné Knihy o Shakespearovi (1941, 1943). – Po maturitě na Klasickém gymnáziu v Brně (1928) studoval historii na FF MU; 1932 PhDr. (Politické vztahy římské říše k Španělsku za Maxmiliána II.). Pobýval na studiích v Londýně, Oxfordu, Vídni, Římě, r. 1933 získal doktorát filozofie a literatury na univerzitě v Madridu. Pracoval v archivech evropských metropolí (Řím, Paříž, Madrid), překládal (z něm., angl.), věnoval se publicistice. Za protektorátu, v l. 1939–41, působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Tišnově, 1941–42 na Klasickém gymnáziu v Brně. Po r. 1945 byl politicky činný v lidové straně; netajil se svým křesťanským názorem a upozorňoval na nebezpečí protidemokratické totality. V květnu 1946 byl zvolen poslancem Čs. strany lidové, pracoval ve výboru pro věci zahraniční a ve výboru pro školství a vzdělávání. V témže roce byl také členem čs. delegace na mírové konferenci v Paříži. R. 1948 odešel do exilu; žil většinou ve Španělsku a zabýval se historickými vztahy Španělska s Evropou. Jako univerzitní profesor historie a politologie působil na různých univerzitách v USA (např. v Marylandu), přednášel také na madridské univerzitě Facultad de Filosofia y Letras.

Publikoval již před 2. světovou válkou (přispíval např. do edice Akordu), v literární činnosti pokračoval i po osvobození. Zajímaly ho především politické a náboženské dějiny a také filozofie (O dějinách a pokroku, 1939). Výsledkem jeho španělských studií je kniha Španělé na Bílé Hoře (1945), líčící španělské výboje ve střední Evropě na počátku novověku. Snaží se zde ukázat, že v bělohorských událostech šlo v prvé řadě o evropskou věc, ovšem s rozhodujícím vlivem na české dějiny. „Bitva na Bílé Hoře znamenala především velký úspěch španělské politické myšlenky a španělského imperialismu ve střední Evropě“, a rovněž vítězství katolictví: vlna španělských vzorů v literatuře, umění, hudbě a vědě vrátila naše země křesťanství, „které uchovává a rozmnožuje život národů“. Jako křesťansky založený historik si kladl i filozofickou otázku po smyslu dějin. Ve stati Humanismus a dějiny, která je součástí polemicky laděného sborníku Křesťanský realismus a dialektický materialismus (byly do něj zařazeny přednášky, které na jaře 1946 zazněly v Brně v rámci cyklu přádaného spolkem katolických akademiků Moravan), vyslovuje názor, že křesťanství přineslo zcela nový pohled na dějiny a na „pravý smysl pokroku: pokrok může být jen pokrokem mravním a mravní pokrok jen pokrokem jednotlivce“. Člověk není jen článkem nějakého přírodního řetězu, má možnost svobodné volby mezi „absolutním kladem a absolutním záporem“. Křesťan proto spatřuje svou dějinnou úlohu ve svém vlastním pokroku, ve své vlastní, osobní práci. V konfrontaci s dialektickým materialismem se odvíjí i jeho stať Humanismus a společnost o křesťanském pojetí společnosti. Své historické práce psal španělsky, francouzsky a anglicky.

Bibliografie:
◦ O dějinách a pokroku, 1939;
◦ Liberalismus v české výchově, 1940;
◦ O novou českou školu, 1945;
◦ Španělé na Bílé Hoře. Tři kapitoly z evropských politických dějin, 1945;
◦ Jindy a nyní. Dějiny českého národa, 1946, Frankfurt 1975;
◦ Majetek, práce a sociální úkoly, 1946;
◦ Co je to křesťanská politika, 1947;
◦ Úvod do studia filosofie, 1948;
◦ Jan Sedlák (s V. Bitnarem), 1948;
◦ The meaning of civilisation, New York 1951;
◦ Spain and the Empire, 1519–1643, Chicago 1952, New York 1969;
◦ Los tiempos antiguos y la venida de Christo, Madrid 1965, angl. Early history and Christ. A propethic history of ancient times, New York 1965;
◦ Of time light and hell. Essays in interpretation of the Christian message, The Hague 1974;
◦ Smrt velkého boha Pana. Legenda, Řím 1979.

Sborníky:
◦ Baroko. Pět statí (se Z. Kalistou, J. Vašicou, J. Rackem, A. Kutalem), 1934;
◦ Humanismus a dějiny, Humanismus a společnost, Křesťanský realismus a dialektický materialismus (s D. Peckou, A. Pavelkou), 1946.

Časopisecké příspěvky:
◦ Rozmach, Studentský časopis, Jitro, Řád, Vyšehrad, Obzory, Lidová demokracie, četné zahraniční časopisy.

Edice:
◦ F. Chudoba: Kniha o Shakespearovi II. Dílo, 1943;
◦ F. Chudoba: Pod listnatým stromem, 1947 (2. vyd.).

Literatura:
◦ Slovník zakázaných autorů, 1991;
◦ J. Snášel: Vzpomínka na dr. B. Ch., Lidová demokracie 9. 1. 1993.

hp