Josef Dastich
* 27.
2.
1835 Čimelice
† 31.
3.
1870 Praha
Narodil se v rodině sedláře.
Po absolvování gymnázia v Písku (1885) studuje filozofii a přírodní vědy na Karlo-Ferdinandově univerzitě (1855–59).
Nejvíce jej ovlivnil herbartovec prof.
R.
Zimmermann,
jenž se stal i jeho hlavním příznivcem a osobním přítelem.
V r.
1861 se habilitoval na podkladě nepublikované práce Schiller's Leistungen in der Philosophie,
namentlich in der Aesthetik.
Tento rok se stává památným tím,
že v něm na pražské FF zahájil filozofické přednášky v češtině,
tentokrát již definitivně,
bez dalších násilných přerušení.
R.
1863 vydává své největší dílo Základové praktické filosofie ve smyslu všeobecné ethiky,
v němž 12 let před J.
Durdíkem podává i první český soustavnější výklad herbartovsky pojaté estetiky.
Recepce Herbarta je tu zcela ortodoxní: „poměr krásy k dobru ten jest,
že je dobro jakoby krásou vůle“.
Mravověda,
tj.
etika,
je součástí všeobecné estetiky (spolu s „krásovědou“,
tj.
estetikou v užším slova smyslu).
S ostrou ironií odmítá „idealistické“ navázání na Kantovu etiku (u Fichta,
Schellinga,
Hegela) ve prospěch „exaktního“ přístupu opírajícího se o „realistický“ moment Kantova myšlení.
Míní tím etiku Herbartovu,
jejíchž proslulých pět mravních idejí bez výhrad přebírá.
Herbartovská „exaktnost“ vyhovovala jeho přírodovědné orientaci.
Primát mu přísluší také v česky psané Filosofické propedeutice (1867).
K Formální logice a Empirické psychologii připojil tu i Úvod do studia filosofie,
v němž přihlíží k obdobným „úvodům“ Herbartovým,
Zimmermannovým i Lindnerovým.
Neuvádí však jen do herbartismu,
nýbrž do filozofie vůbec.
Podnikl i řadu studijních cest.
V Heidelberku byl na stáži v psychofyziologické laboratoři prof.
H.
Helmholtze,
v Göttinkách u prof.
H.
R.
Lotze,
v Curychu u prof.
I.
A.
Ficka.
Byl ve stálém písemném styku s předními německými herbartovci T.
Zillerem a F.
H.
T.
Allihnem a zejména se svým učitelem a přítelem Volkmannem.
Přestože se u svých studentů těšil velké oblibě (patřil k nim především estetik Hostinský,
ale i básník Zeyer,
historici Goll a Kalousek,
astronom a fyzik Seydler,
osobitý "libomudrun" Jakub Hron z Metánova ad.),
nestal se nikdy ordinářem (mimořádným profesorem byl od r.
1866).
Udržoval nepřestajný kontakt i se svými někdejšími žáky učícími na gymnáziích,
pro něž vydával u Kobera časopis Krok.
Nebyl nějakým originálním myslitelem,
nicméně měl velké zásluhy o šíření filozofického vzdělání v našich zemích,
kromě jiného i intenzivní osvětovou činností,
a hlavně pak učil naši filozofii mluvit česky.
Jeho příspěvek k českému metafyzickému,
noetickému,
etickému,
estetickému,
logickému a psychologickému názvosloví je zřejmě jeho největším přínosem.
– V rukopise zůstala práce Grundlegung der Aesthetik als Formwissenschaft durch Kant,
Herbart und Schiller z r.
1861.
Bibliografie:
◦
Rozbor filosofických náhledů Tómy ze Štítného o pojmu krásy a o poměru víry k rozumu,
1862;
◦ Základové praktické filosofie ve smyslu všeobecné ethiky,
1863;
◦ Filosofická propedeutika,
1867.
Časopisecké
příspěvky:
◦ O poměru zkoumání empirického k bádání filosofickému,
ČČM 1861;
◦ Metaphysik und exacte Naturforschung,
Zeitschrift für exacte Philosophie,
1864;
◦ O vzájemnosti fysických sil,
Živa 1864;
◦ Život a věda,
několik slov o imponderabiliích,
O původu klamů a mamů smyslových,
Krok (K) 1865;
◦ Něco z fysiologie a psychologie lidské mluvy,
K 1866;
◦ Úvaha o knize Dra Aug.
Smetany Der Geist,
sein Entstehen u.
Vergehen,
K 1866;
◦ Über einen besonderen Fall von Rothblindheit (Daltonismus) vom psychologischen Gesicht,
Abhandlungen der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften,
1867.
Literatura:
◦
V.
Tille: J.
D.,
Květy 1870;
◦ J.
D.
(nekrolog),
Zeitschrift für exacte Philosophie 1870;
◦ J.
Durdík: Kallilogie,
1872;
◦ J.
D.,
OSN,
1893;
◦ Národní album.
Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých,
1899;
◦ J.
Král: D.
o Schillerovi,
ČČM 1905;
◦ F.
Krejčí,
J.
Novák: Z dopisů J.
D.,
ČM 1901,
1906;
◦ B.
Lifka: J.
D.,
Otavan 1923;
◦ České herbartovské vyznavačství,
Zábův sborník 1925;
◦ A.
Stašek: Vzpomínky,
1926;
◦ A.
Bocková: D.
filosofická hesla v Riegrově slovníku naučném,
ČM 1935;
◦ J.
Král: ČsF 1937;
◦ Lexikon české literatury 1,
1985;
◦ I.
Tretera: J.
F.
Herbart a jeho stoupenci,
1989;
◦ Antologie,
1989.
it