Ilja Duží

* 2. 3. 1931 Dobrá, okr. Frýdek-Místek

† 19. 12. 2009 Ostrava

Po maturitě na gymnáziu ve Frýdku-Místku (1950) absolvoval FF UK (1954). Titul CSc. získal na UK v r. 1966 obhajobou práce Energetické charakteristiky systémů a jejich filozofická problematika. V l. 1954–70 působil na Vysoké škole báňské v Ostravě, od r. 1967 jako vedoucí katedry filozofie a metodologie věd. Současně byl pracovníkem katedry systémového inženýrství (prvně zavedl v republice jako učební obor obecnou teorii systému). Po invazi v r. 1968 byl pro své názorové, politické a filozofické postoje propuštěn. Od r. 1970 byl vedoucím výzkumným pracovníkem na Ústavu výpočetní techniky v Ostravě, od r. 1977 hlavním projektantem čs. silniční a dálniční databanky, tj. informačního systému, který projektovalo pracoviště Silniční databanka Ostrava. V l. 1986–88 byl samostatným vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu výrobního družstevnictví v Praze, od r. 1988 vedoucím výzkumným pracovníkem Inorgy, ústavu pro automatizaci v průmyslu v Praze. Po rehabilitaci v r. 1990 se vrátil zpět na Vysokou školu báňskou jako docent pro obory filozofie a metodologie věd. Stal se zástupcem vedoucího katedry a vedoucím ústavu filozofie, v l. 1991–95 byl vedoucím katedry společenských věd. V r. 1991 byl „visiting scholar“ na Cambridge University, Magdalene College. V pozdějších letech byl činný hlavně jako překladatel z angličtiny. Badatelsky se zaměřil na teorii poznání a metodologii věd, na obecnou teorii systémů a projektování informačních systémů.

Bibliografie:
Gegenstandsbestimmung der allgemeinen Systemstheorie und ihrer Beziehung zur Philosophie, Freiberger Forschungshefte 1967;
Stabilita systémů (habilitační práce), 1968 (v průběhu řízení zamítnuto KV KSČ);
Teorie poznání (učební text), 1993.

Časopisecké příspěvky:
Jsou příčiny a účinek současné? FČ 1961.
V l. 1969–89, kdy měl zákaz publikační činnosti, vydával (vždy povinně se spoluautory) studie, články, výzkumné zprávy převážně z oborů metodologie, programování, projektování informačních systémů.

Literatura:
◦ Kdo je kdo v ČR na přelomu století, ed. M. Třeštík, 1998.

a