Vojtech Filkorn

* 8. 4. 1922 Pravenec
† 14. 4. 2009 Bratislava

Studoval na FF KU v Bratislavě, od r. 1948 působil na této fakultě jako asistent, docent a od r. 1962 jako první profesor logiky na Slovensku. Byl vedoucím katedry logiky a kabinetu metodologie věd na FF v Bratislavě, v r. 1962 se stal členem korespondentem ČSAV, 1963 členem korespondentem SAV, 1968 akademikem SAV, 1977 akademikem ČSAV. V l. 1963–66 byl rektorem KU. Obdržel čestné doktoráty univerzit v Kijevě a v Krakově.

Zabýval se jednak systematickou logikou a dějinami logiky, jednak metodologií a teorií vědy. Ze speciálně logické problematiky se věnoval vícehodnotové logice, topologické, konstruktivní, induktivní, kauzální a dialektické logice. V dějinách logiky sledoval její hlavní vývojové tendence v předhegelovském období od Aristotela po Leibnize a chápal je jako dějiny metod řešení vědeckých problémů a typů racionality, epoch vědeckého myšlení, vyjádřeného povahou vědeckého zákona (klasifikační, vztahový, kauzální, dialektický). V oblasti metodologie a teorie vědy se věnoval logicko-historické analýze metod a principů, kterými věda dospívá k formulaci vědeckých zákonů a zejména k výstavbě vědeckých systémů. V Úvodu do metodológie vied podal svou koncepci vědy, charakterizoval hlavní způsoby výstavby vědeckých systémů a analyzoval funkce různých metod a metodologických postupů současné vědy. Dynamiku vědeckých systémů interpretoval prostřednictvím párového principu uzavírání a otevírání a vymezil ji jako kumulativní i nekumulativní a kontinuální i diskontinuální posloupnost různých vývojových etap vědy, kterou charakterizoval jako učící se systém s pamětí, jako pulzující dynamický systém. Současně s kritikou Popperova a Carnapova pojetí vědy rozvíjel teorie třífázového vývoje a cykličnosti vědeckých systémů. Ve vývoji metodologie věd rozlišoval dvě stadia – empirické a exaktní.

Bibliografie:
Predhegelovská logika, 1953;
Metóda vedy, 1956;
Úvod do metodológie vied, 1960;
Predialectical Logic, 1963;
Obrazy vedy: Veda o vede, 2009.

Sborníky:
Niektoré problémy kauzality, Otázky dialektiky poznania, 1961;
Die dialektische Analyse, Das dialektische Gesetz, 1964.

Časopisecké příspěvky:
Formy a metódy noetík, Filozofický zborník Matice slovenskej (FZMS) 1947;
Logika a jej metódy, Philosophica slovaca 1947–48;
Problémy formačných pravidiel v n-hodnotovej logike, FZMS 1948;
Logika v Sovietskom zväze, Filozofický zborník SAVU (FZ SAVU) 1951;
Aristotelova logika, FZ SAVU 1952;
Logická kategória zákona, Filozofický časopis SAV (FČ SAV) 1953;
Tvorenie pojmov vo filozofii, Kauzálna analýza, FČ SAV 1955;
Matematická logika I, Slovenský filozofický časopis (SFČ) 1956;
Kauzálna logika, SFČ 1958;
Die wissenschaftliche Analyse, Wissenschaftliche Zeitschrift der Martin-Luther-Universität (Halle-Wittenberg) 1959;
Veda a náboženstvo, Otázky marxistickej filozofie (OMF) 1961;
Logika a realita, OMF 1964;
Leibnizova logika, Filozofia (F) 1967;
Obsahovo konštruktívne logiky, F 1968;
Metodológia ako exaktná veda, F 1969;
Veda a jej metóda, F 1971;
Pojem metódy, F 1972;
Cyklický aspekt vedeckej metódy, Semislabý a historický aspekt vedeckej metódy, F 1973;
Baconov indukcionizmus, Carnapov indukcionizmus, F 1974;
Kritika Carnapovho indukcionizmu, F 1975;
Popperov dedukcionizmus, Kritika Popperovho dedukcionizmu, F 1977;
Marxistická teória vedy, F 1979;
Teória dialektiky V. I. Lenina, F 1980;
Teória konkrétneho všeobecného, F 1981, FČ 1982;
Systémový pohĺad na skúmanie reality, F 1982;
Vedecký a metodologický odkaz K. Marxa (s V. Černíkem a J. Viceníkem), F 1983;
Dialektická negácia, F 1986;
Protirečivé systémy, F 1988;
O metóde, Filozofia a prírodné vedy (s J. Dubničkou), F 1989;
Analýza metodologickej kategórie „vec“, Analýza metodologickej kategórie „konečná vec“, Interiórne chápanie kategórie „vec“, F 1992.

Literatura:
◦ M. Zigo, J. Viceník: Životné jubileum akademika V. F., F 1982;
◦ K. Berka: K vědeckému dílu V. F., Bibliografie prací akademika V. F., FČ 1982.

jz