Alois Hlavinka

* 1852 Věrovany u Tovačova

† 1930

Po maturitě na českém gymnáziu v Olomouci zapisoval ve Vídni klasickou filologii, studia ale nedokončil a přestoupil na teologii v Brně; vysvěcen na kněze byl r. 1885. Poté působil nejprve jako kaplan, od r. 1890 jako farář v Kučerově. Náleží k polemicky bojovným obhájcům ortodoxního katolictví. Ve svých pracích psal však také o filozofii a jejím poměru ke křesťanství; z teologického hlediska zdůrazňoval potřebnost jejího důkladného studia. Několik příspěvků věnoval české národní povaze (Povaha česká v řeči, 1916) a českému jazyku (Cit k jazyku. Kousek mluvnice, 1919, Moderní kultura jazyka českého, 1921). Kritizoval výsledky dosavadní práce českých lingvistů, proti gramatice zdůrazňoval jazykový cit a navrhoval, aby spisovná čeština byla reformována moravskými nářečími. Své filologicko-filozofické a historické články publikoval v Obzoru, Vlasti a Našem domovu.

Bibliografie:
◦ Bludy a lži v dějinách, 1888;
◦ Kronika Českomoravská, 1890;
◦ Povaha česká v řeči. Nové rozhledy po řeči a mluvnici, 1916;
◦ Cit k jazyku. Kousek mluvnice, 1919;
◦ Moderní kultura jazyka českého, 1921.

Časopisecké příspěvky:
◦ O časové důležitosti studia filosofie, Obzor 1883;
◦ Kterak Platon žil a psal, Platon a křesťanství, Obzor 1884;
◦ Hippias II., dialog Platonův. Filologicko-filosofická studie, Vlast 1885–86.

Literatura:
◦ OSN;
◦ J. Král: ČsF, 1937.

hp