Ladislav Holata

* 27. 11. 1932 Kouty, okr. Havlíčkův Brod
† 11. 4. 2007 Bratislava

Studium na FF UK absolvoval v r. 1955. V r. 1966 získal hodnost CSc., v r. 1976 byl jmenován docentem a v r. 1981 profesorem dějin filozofie. Po skončení vysokoškolského studia působil v Bratislavě: Vysoká škola pedagogická (1955–59), FF KU (1959–61), LF KU (1961–69), šéfredaktor nakladatelství Pravda (1973–77), Ústav marxizmu-leninismu KU (1970–81; vedoucí jeho oddělení filozofie 1977–81). V l. 1981–90 je vědeckým pracovníkem v ÚFS SAV.

Publikovat začal v 60. letech; zařadil se do proudu tehdejší filozofie, který usiloval obnovit metodologický potenciál původního marxovského konceptu filozofie. Věnoval se problematice dějin filozofie a otázkám ontologického statusu kategorií historický objekt a historický subjekt. V období tzv. konzolidačního procesu zaujal k tehdejšímu režimu loajální vztah, zůstal však věrný své původní kritické filozofické orientaci. Ve svých statích se s pomocí klasických Marxových textů (Ekonomicko-filozofických rukopisů z r. 1844, Grundrisse) pokoušel rekonstruovat některé základní kategorie materialistického chápání dějin. Vedl studijní skupinu, která se netradičně věnovala ontologické problematice společenského vědomí.

Velmi důležitá je jeho redakční a editorská činnost (např. přispěl k dokončení vydávání Antológie z diel filozofie jako ed. X. svazku, 1977). Byl iniciátorem edice Filozofické odkazy a jako šéfredaktor nakladatelství a potom jako vedoucí redakční a ediční rady značně přispěl k její realizaci. Ve třech řadách (předmarxistická, marxistická a současná filozofie) v ní v l. 1973–89 vyšlo téměř 50 titulů základních textů z dějin filozofie od Platona a Aristotela ke Cassirerovi, Wittgensteinovi a Foucaultovi.

Bibliografie:

Sborníky:
◦ Kategorie objektu a subjektu ve filosofii Feuerbachově, Hegelově a v marxistické filosofii, K otázkám dialektiky subjektu a objektu, ed. J. Mužík, 1966;
◦ Teoreticko-metodologické otázky výskumu spoločenského vedomia, L. Holata a kol.: Úvahy o spoločenskom vedomí, 1989.

Časopisecké příspěvky:
◦ Pisarev a jeho doba, SFČ 1958;
◦ Metodologický význam kategórií objekt a subjekt, Philosophica, zb. FF KU, 1962;
◦ Materialistický monizmus a interpretácia spoločensko-historickej skutočnosti ako prírodno-historického procesu, Filozofia (F) 1982;
◦ K dialektike indivídua a spoločnosti, F 1985;
◦ Dialektika prírodného a spoločenského v marxistickej filozofii, F 1987.

Předmluvy:
◦ Marxisticko-leninská filozofia, Antológia z diel filozofov X, 1977;
◦ Život a dielo G. V. Plechanova, G. V. Plechanov: Za materializmus a dialektiku, 1984;
◦ Učenie o ideológiach ako základ metodológie spoločenských vied, M. M. Bachtin, V. N. Vološinov: Marxizmus, freudizmus, filozofia jazyka, 1986.

Edice:
◦ F. Mehring: K dejinám nemeckej filozofie, 1978;
◦ A. Gramsci: Spoločnosť, politika, filozofia, 1988;
◦ K. Marx: Ekonomicko-filozofické rukopisy z r. 1844, 1972;
◦ B. Engels: Pôvod rodiny, súkromného vlastníctva a štátu, 1978, aj.

a