Ferdinand Hrejsa

* 19. 1. 1867 Humpolec

† 5. 11. 1953 Praha

Od r. 1890 působil jako farář české evangelické církve augsburkského vyznání, od r. 1917 jako její superintendent. Přispěl (s Josefem Součkem, otcem J. B. Součka ad.) ke spojení evangelických církví v Čechách a na Moravě a ke vzniku Českobratrské církve evangelické (1918). Byl členem prvního synodního výboru a v l. 1921–32 náměstkem synodního seniora. Od vzniku Husovy ETF v r. 1919 byl (do r. 1937) jejím profesorem církevních dějin.

Svou heuristickou akribii osvědčil v rozsáhlé monografii věnované České konfesi z r. 1575. Zároveň tak revidoval dosavadní pohled na český utrakvismus. Zavedl označení novoutrakvismus pro zdaleka ne pokleslý, mohutný proud dědiců umírněného husitství, kteří se nerozhodli pro exkluzívní model Jednoty bratrské. Náboženským východiskům zbožnosti a praxe staré Jednoty věnoval pak pozornost následnou. Z teologického hlediska považoval Jednotu za výkvět živého křesťanství. Tímto teologickým doceněním a vysokým hodnocením odkazu Jednoty bratrské uvedl směřování, v němž pokračovali i další z jeho nástupců na katedře církevních dějin Husovy a posléze Komenského ETF – R. Říčan a A. Molnár. V šesti svazcích vypsal dějiny křesťanství v Československu, od jeho počátků do r. 1576 (další díly jsou v rukopise). H. práce se vyznačuje solidností usilující o nejvyšší míru nezaujatosti a hlubokou znalostí pramenů. Tu osvědčil i v podrobném vypsání dějin evangelické církve v Čechách. Jeho přiznaně konfesní zorný úhel pohledu mu nezastřel smysl pro objektivní hodnocení a zároveň mu umožnil vyložit traktované téma zevnitř. Spolu s F. Bednářem a F. M. Bartošem založil a vydával Reformační sborník, který v l. 1921–46 přinesl významné studie osvětlující dějiny české reformace.

Bibliografie:
Česká konfese, její vznik, podstata a dějiny, 1912;
Česká reformace, 1917;
Dějiny české evangelické církve v Praze a středních Čechách v posledních 250 letech, 1927;
Mladý F. Palacký, 1927;
Toleranční patent, jeho vznik a význam (s F. Bednářem), 1931;
Sborové Jednoty bratrské, 1939;
Náboženský svéráz Jednoty bratrské, 1939;
Dějiny křesťanství v Československu I–VI, 1947–1950.

Sborníky:
F. Palacký po stránce náboženské, Reformační sborník (RS) II, 1928;
Literární přehled spisů z oboru českých náboženských dějin z poslední doby, RS II–IV, 1928–31;
O smyslu a odkazu našich dějin, Ročenka Husovy ETF 1934–35.

Časopisecké příspěvky:
Bratr Lukáš Pražský, jeho význam pro Jednotu i pro nás, Kalich 1928–29;
Dobrovský a čeští evangelíci, 1929;
Valdštejn a Masaryk, Náboženská revue 1934.

Literatura:
◦ F. Bednář: F. H., Kalich 1927 (s částečnou bibliografií);
◦ R. Říčan: 50 let Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, 1968;
◦ J. Smolík: Učitelé pražské fakulty, KřR 1989;
◦ 75 let EBF v Praze, 1994.

oaf