Jan Eliášův z Horšovského Týna

* asi 1428

Před r. 1382 získal na UK hodnost mistra svobodných umění, v r. 1398 doktorát teologie. V r. 1387 byl děkanem artistické fakulty, 1393 rektorem UK. K r. 1403 se připomíná v roli smírčího ve sporu Jana Husa a Mikuláše Janselmeistera (z kostela sv. Filipa a Jakuba) o příjmy z pohřbů a platů k betlémskému oltářnictví (u kaple Betlémské bylo – do konce 17. století – pohřebiště příslušníků pražské univerzity). V r. 1412 byl členem komise, která měla urovnat spory mezi univerzitními mistry o pojetí odpustků a o Viklefovo učení. Vzhledem k neúspěšným jednáním se král Václav IV. rozhodl vypovědět z Prahy nejen Husa, ale i členy komise – čtyři doktory teologie (rovněž Stanislava ze Znojma, Štěpána z Pálče a Petra ze Znojma); J. se uchýlil asi do svého rodiště. Hus ho ve své polemice Contra Stanislau de Znoyma (1414) jmenuje jako „odpůrce pražských viklefistů“.

Bibliografie:

Literatura:
◦ M. Jana Husi korespondence a dokumenty, ed. V. Novotný, 1920;
◦ J. Tříška: Literární činnost, 1967;
◦ J. Tříška: Životopisný slovník, 1981;
◦ Dějiny UK I, 1995.

md