Jan z Jičína

† po r. 1423

Na UK, kde byl žákem Mikuláše z Drážďan, získal hodnost bakaláře (1404) a mistra svobodných umění (1408). V pražském sporu o Viklefa (1410) hájil Viklefův spis De materia et forma. V Husově kvodlibetu (1411), s přezdívkou Anaxagoras, odpovídal kvestii Utrum materia prima est idem compositum in numero cum forma an informis (Zda je první látka složenina jednotná co do počtu a tvaru, nebo zda je beztvará). O rok později v kvodlibetu Michala Čížka z Malenic mu připadl rozbor tématu Utrum universalia in essendo possunt suscipere predicacionem accidentalem (Zda mohou universalia na sebe brát ve svém bytí případkové určení). Na UK patřil ke stoupencům reformního hnutí. V r. 1412 uctil v kapli Betlémské tovaryše Jana, Martina a Staška, popravené za mluvení v kostele proti odpustkům, jako mučedníky (uvádí se jeho výrok „Tito jsou svatí“). Stal se jedním z představitelů táborských kněží (už v r. 1415 je zmíněn mezi kněžími v Sezimově Ústí). V Táboře, kde se podílel na potlačení „adamitské sekty“, vydal v r. 1421 spolu s Mikulášem Biskupcem prohlášení proti pikartství kněze Martínka a spolu s Mikulášem se také obrátil na Jakoubka ze Stříbra a Jana z Příbrami se žádostí o jejich vyjádření k eucharistickému sporu s pikarty.

Literatura:
◦ Magistri Iohannis Hus Quodlibet, ed. B. Ryba, 1948;
◦ R. Kalivoda: Husitská ideologie, 1961;
◦ J. Tříška: Literární činnost, 1967;
◦ F. Šmahel: Verzeichnis, 1980;
◦ J. Tříška: Životopisný slovník, 1981.

md