Jan Mladší z Rabštejna

* 1437

† 18. 11. 1473 Budín

Iohannes Rabensteinsensis. - Studoval v Bologni a Pavii; 1454 získal titul doktora církevního práva (a pak také hodnost vyšehradského probošta). Když byl Jiří z Poděbrad zvolen králem (1458), stal se jeho diplomatem a důvěrníkem. Pocházel z vladycké rodiny, ale r. 1463 byl povýšen do panského stavu. V l. 1464–67 pobýval v Itálii, 1467 v Orléansu. Za odboje katolických pánů proti Jiřímu se snažil zachovat neutrální postoj, avšak pod hrozbou exkomunikace přešel (1470) do odbojného tábora. Působil pak jako diplomat na dvoře krále Matyáše Korvína.

Své humanistické záliby uložil do proslulého Dialogu. V dopise adresovaném Giovanni Grassimu, italskému „proslulému znalci obojího práva“, líčí svůj (fiktivní) rozhovor se třemi českými šlechtici s různou náboženskou orientací a rozdílným vztahem k Jiřímu z Poděbrad; jedním z nich je sám Zdeněk ze Šternberka, předák odbojné zelenohorské jednoty. Odmítá v něm válku, násilí, náboženské spory se mají potlačit s ohledem na zájmy země. V tomto prvním, ještě však latinsky psaném spise jsou „nepochybně humanistické požadavky rovnocennost moci světské a duchovní a věroučná snášenlivost; v humanistickém duchu jsou také interpretováni antičtí filozofové a umělci“ (M. Kopecký). – J. bratr Prokop z Rabštejna, v l. 1453–63 nejvyšší kancléř Českého království, zůstal Jiřímu Poděbradskému věrný až do své smrti. Eneáš Silvius (papež Pius II.) věnoval Prokopovi své pojednání Somnium de Fortuna, které pak vyšlo česky (v překladu Mikuláše Konáče z Hodiškova) s názvem E. Silvia poety O štěstí i divný i užitečný sen (1516).

Bibliografie:
◦ Dialogus, 1469, ed. B. Ryba, 1946.

Literatura:
◦ K. Urbánek: Tři Janové z Rabštejna, 1939;
◦ B. Ryba: K biografii humanisty J. z R., ČČH 1940;
◦ F. Šmahel: Humanismus v době poděbradské, 1963;
◦ D. Martínková: Poselství ducha, 1975;
◦ Slovník latinských spisovatelů, 1984;
◦ M. Kopecký: Český humanismus, 1988;
◦ J. Macek: 950 let litoměřické kapituly, 2007.

md