Wilhelm Jerusalem

* 11. 10. 1854 Dřenice u Chrudimi

† 15. 7. 1923 Vídeň

Na univerzitě v Praze vystudoval (1872–76) klasickou filologii. Po promoci (1878) vyučoval do r. 1885 na gymnáziu v Mikulově. Potom už působil ve Vídni: zprvu opět na gymnáziu, po habilitaci v r. 1891 také na univerzitě, kde byl v r. 1920 jmenován profesorem filozofie a pedagogiky. Filozoficky ho ovlivnil pozitivismus (H. Spencer a také E. Mach, s nímž se znal už z Prahy) a potom i pragmatismus (F. C. S. Schiller, W. James). Svou kritickou realistickou filozofii chtěl založit na každodenní zkušenosti a výsledcích věd, zdůrazňuje přitom ve všech filozofických disciplínách zřetel genetický, biologický a sociální. Lidské úsilí o poznání chápal jako výraz touhy člověka po sebezáchově. V procesu poznání dostává obsah „typických představ“ určitou podobu prostřednictvím pojmu a soudů; poznání (i filozofický světový názor) má být oproštěno od tlaku lidských citů. Byl kritikem filozofie novokantovské, ale i Brentanovy a Husserlovy. O filozofických otázkách se snažil psát přístupně i pro širší okruh čtenářů, a proto se zejména jeho „úvody“ dočkaly řady vydání. – Své filozofické stanovisko vyložil v závěru (Schlussbetrachtung) Einleitung in die Philosophie.

Bibliografie: Zur Reform des Unterrichtes in der philosophischen Propädeutik, 1885; Lehrbuch der empirischen Psychologie für Gymnasien und höhere Lehranstalten sowie zur Selbstbelehrung, Wien 1888, 8. vyd. 1926; Die Urtheilsfunction. Eine psychologische und erkenntnistheoretische Untersuchung, Wien – Leipzig 1895; Alexander des Grossen Leben und Thaten, 1896; Die Psychologie im Dienste der Grammatik und Interpretation, Wien 1896; Einleitung in die Philosophie, Wien – Leipzig 1899, 10. vyd. 1923 (také rusky, polsky, anglicky, japonsky, finsky, maďarsky, chorvatsky); Der Bildungswert des altsprachlichen Unterrichtes, Wien 1903; Die Aufgaben des Mittelschullehrers, Wien – Leipzig 1903, 2. vyd. 1912; Kants Bedeutung für die Gegenwart, Wien – Leipzig 1904; Gedanke und Denker. Gesammelte Aufsätze, Wien 1905; Der Kritische Idealismus und die reine Logik. Ein Ruf im Streite, Wien 1905; Ein Kollegienheft von Kants Vorlesungen über Logik, Berlin 1913; Der Krieg im Lichte der Gesellschaftslehre, Stuttgart 1915; Moralische Rechtlinien nach dem Kriege. Ein Beitrag zur soziologischen Ethik, Wien – Leipzig 1918; Einführung in die Soziologie, Wien 1926.

Festschrift für W. J. zu seinem 60. Geburtstag von Freuden, Verehren und Schülern, Wien – Leipzig 1915; F. Ueberweg: Grundriss IV, 1923; W. Eckstein: W. J., Wien 1935; Enzyklopädie Philosophie und Wissenschaftstheorie 2, ed. J. Mittelstra\ss, Stuttgart – Wien 1995.

jg