Jindřich z Isernie

† asi 1306

Působil jako učitel listovních a úředních povinností (ars dictandi). Jeho životopis je předmětem různých výkladů. Z některých výzkumů (J. Šebánek, S. Dušková) vyplývá, že se snad za tímto jménem skrývá M. Jindřich Kvas, vzdělaný v Itálii a působivší v královské kanceláři Přemysla Otakara II. i Václava II. Od r. 1281 zastával úřad městského notáře pražského. Na Vyšehradě vedl rétorskou školu. Prosazoval zásady nové stylistiky. „Jeho zásluhou pronikla do pozdněpřemyslovských Čech rétorická renesance. Ve svém díle spojoval literární teorii, praxi, mezinárodnost a myšlenku slovanskou. Snažil se také o postihnutí vztahu mezi jazykem a psychikou (verba sunt quasi claves animi). Má výraznou zásluhu o další rozvoj domácí slovesnosti“ (J. Tříška). Napsal mj. Formae epistolarum, Formae privilegiorum, Epistolare dictamen.

Literatura:
◦ S. Dušková: Kdo byl notář J., SPFFBU 1960, C 7;
◦ J. Tříška: Literární činnost, 1967;
◦ Antika a česká kultura, 1978.

md