Josef Jungmann

* 16. 7. 1773 Hudlice u Berouna

† 14. 11. 1847 Praha

Po absolvování piaristického gymnázia v Praze studoval (1795–99) na UK filozofii a práva; jeho učiteli filozofie byli K. J. Seibt a A. G. Meissner. Působil potom jako gymnaziální profesor v Litoměřicích (přednášel češtinu i na tamějším bohosloveckém semináři) a od r. 1815 na pražském staroměstském gymnáziu (1834–45 byl jeho ředitelem).

Do historie českého národního obrození se zapsal – vedle své učitelské a organizátorské činnosti (např. z jeho popudu začal v r. 1821 vycházet první český vědecký časopis Krok) – především studiem českého jazyka a české literatury (a také svými překlady F. R. Chateaubrianda, J. Miltona, J. W. Goetha aj.). Jeho přístup k této látce i celou jeho buditelskou práci (měl za to, že Čechem je pouze ten, kdo mluví česky) formoval romantismus; jeho pojetí podstaty a funkce národního jazyka představuje protějšek filozofie jazyka německých romantiků J. G. Herdera a J. G. Fichta. Pro českou vědu a filozofii mělo velký význam i to, že v souladu s duchem svého pojetí národního jazyka podněcoval a organizoval vědeckou práci v českém jazyce, že se staral o vytváření české odborné terminologie. Tak inicioval i knihy A. Marka o logice a metafyzice a K. F. Hyny o psychologii; filozofickou práci V. Zahradníka podpořil tím, že ve své Slovesnosti uveřejnil část jeho úvahy O povolání člověka k ctnosti. (J. korespondence s A. Markem vyšla v ČČM 1881–84.) – Přispíval do Puchmajerových Almanachů, Hlasatele českého, Prvotin pěkných umění, ČČM, Kroku.

Bibliografie (z díla):
◦ Slovesnost aneb Sbírka příkladů s krátkým pojednáním o slohu, 1820, 21845;
◦ Historie literatury české aneb Soustavný přehled spisů českých s krátkou historií národu, osvícení a jazyka, 1825, 21849 (Krátká historie..., ed. F. Vodička, 1947);
◦ O počátku a proměnách pravopisu českého (s V. Hankou), 1828;
◦ Beleuchtung der Streitfrage über die böhmische Orthographie (s K. Vinařickým), 1829;
◦ Slovník česko-německý I–V, 1834–39;
◦ Sebrané spisy veršem i prosou, 1841;
◦ Sebrané spisy I–III, 1869–73;
◦ Boj o obrození národa (výbor, ed. F. Vodička), 1948. Kritické vyd. J. překladů připravili J. Dvořák, M. Komárek, L. Pallas, 1953.

Literatura:
◦ OSN;
◦ V. Zelený: J. J., 1883;
◦ T. G. Masaryk: Česká otázka, 1895;
◦ E. Chalupný: J. J., 1909, 1912;
◦ E. Chalupný: Přední tvůrcové národního programu: J., Havlíček, Tyrš, Masaryk, 1921;
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ J. Dolanský: J. odkaz, 1948;
◦ A. Jedlička: J. J. a obrozenská terminologie literárněvědná a lingvistická, 1949;
◦ Antologie, 1981 (s ukázkou z J. studie O klasičnosti literatury a důležitosti její).

jg