Stanislav Kamarýt

* 10. 11. 1883 Velešín, okr. Český Krumlov

† 30. 7. 1956 Havlíčkův Brod

Byl profesorem chemie na reálce v Bratislavě. V l. 1908–12 vydával měsíčník Český esperantista a od r. 1933 Bulletin Svazu českých esperantistů, jehož byl předsedou. Byl též členem Mezinárodního jazykového výboru esperantistů.

Zaměřoval se i na filozofii a etiku. Ve spise O dvojí pravdě. Myšlenky ješitného filozofa (1920) vyslovuje „optimistickou důvěru v lidský rozum, plynoucí z pokroku techniky a hmotného i duševního blahobytu, avšak zároveň konstatuje vzrůst mravního nihilismu“ (J. Král), projevujícího se v úpadku filozofie a kultury. V eseji O jednoznačnosti mravního soudu (1926) volá po vytvoření nové, osobní morálky, a zároveň se pokouší dokázat, že mravní pravdy jsou neměnné.

Bibliografie:
O dvojí pravdě. Myšlenky ješitného filozofa, 1920;
Mezinárodní jazyk, 1922;
O jednoznačnosti mravního soudu, 1926.

Časopisecké příspěvky:
Poznámka o pojmu statku, RF 1922;
Právo a mravnost, RF 1923;
Diskúzia o význame obecných ideí pre školu, Naša škola 1930;
Smysl ruské revoluce, RF 1931–32.
Referoval o filozofických publikacích v časopise Střední škola (K. Vorovka: Kantova filosofie ve svých vztazích k vědám exaktním, 1925; V. Hoppe: Přirozené a duchovní základy světa a života, 1926; T. Trnka: Proudy v současné filosofii, 1926) a Naša škola (F. Drtina: Stoika Epikteta Rukověť mravních naučení, 1930; F. Krejčí: Filosofie posledních let před válkou, 1931; J. Dewey: Demokracie a výchova, 1931; Platon: Euthyfron, Obrana Sokratova, Kriton, 1935–36).

Literatura:
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ Šedesátiny S. K., ČM 1943;
◦ J. Hendrich: Rec. spisu O jednoznačnosti mravního soudu, Střední škola 1927.

js