Jan Kardinál z Rejnštejna

* 14.–15. století

Iohannes Cardinalis. – V r. 1404 získal na UK hodnost mistra svobodných umění (promoval ho Jan Hus) a r. 1407 bakaláře práv. Byl vyslancem krále Václava IV. u kardinálského sboru v Itálii a v r. 1409 na sněmu v Pise. Od r. 1414 byl (s M. Janem z Chlumce) zástupcem UK na koncilu v Kostnici, kde se také stal svědkem Husova odsouzení a pak i jeho smrti. (V poselstvu krále Václava IV. byli v Kostnici z univerzity ještě M. Kříšťán z Prachatic a bakalář Petr z Mladoňovic.) V l. 1416 a 1417 byl zvolen rektorem UK. Za jeho rektorství univerzita dala znovu do oběhu své osvědčení o všestranné bezúhonosti M. Jana Husa a M. Jeronýma Pražského (vydané poprvé v červnu 1415) a přijala (10. 3. 1417) deklaraci ve prospěch přijímání z kalicha pro všechny křesťany (kterou reagovala na arcibiskupův zákaz z ledna 1417); své podání adresovala i kostnickému sněmu, který v něm shledal nový doklad českého kacířství (papež pak dokonce přestal univerzitu právně uznávat). V r. 1421 byl s M. Petrem Paynem dosazen do pražské husitské konsistoře (vystřídali tu mistry Jana z Příbrami a Prokopa z Plzně), v níž působil do r. 1428. Na straně pražských mistrů se účastnil věroučných sporů s táborským křídlem. – Jako rektor v kvodlibetu M. Prokopa z Kladrub (1417) odpovídal kvestii Utrum omnia encia citra primum existencia desiderio naturali ad obediendum uni principi semper et continue inclinentur (Zda je veškeré bytí existující v mezích prvotního bytí vždy a neustále vedeno přirozenou touhou k poslušnosti vůči jedinému principu).

Bibliografie: Z díla: Epistola amicis de adventu Constantiam et de Iohanne Hus (z 10. 11. 1414, traktát adresovaný králi Zikmundovi argumentuje pomocí odkazů na římské právo ve prospěch Jana Husa); Determinacio pro cerimoniis (ve sboru mistrů UK 7. 2. 1417); Littera de communione sub utraque (z 10. 3. 1417); Epistola contra novitates (z 7. 2. 1418).

J. Tříška: Literární činnost, 1967; F. M. Bartoš: Reformní program M. J. K., vyslance KU pro koncil kostnický, Jihočeský sborník historický 1969; J. Kejř: Kvodlibetní disputace, 1971; A. Molnár: Husitské manifesty, 1980; J. Tříška: Životopisný slovník, 1981; Dějiny Univerzity Karlovy I, 1995.

jg, md