Mikuláš Konáč z Hodiškova

* asi 1480 Hodiškov u Nového Města na Moravě

† 13. 4. 1546 Praha

V Praze byl tiskařem (s vlastní tiskárnou v l. 1507–28), spisovatelem a překladatelem, též písařem viničných hor pražských, od r. 1520 místosudím dvorského soudu.

Jako přední národní humanista uváděl do české kultury středověké a humanistické filozofy a moralisty. Přeložil mj. pseudolukiánský dialog O najbiednějším stavu velikých pánuov (1507) a Lukiánův dialog Kteří jsú v světě najznamenitější bojovníci byli (1509). V originálních částech svých překladů a adaptací citoval raně křesťanské filozofy, zejména „křesťanského Cicerona“ Lactantia Firmiana, jehož Libri acephali epitome přeložil s názvem Najkratšie kniehy, že spravedlivost najpravějšie pocta Božie jest (1511). K. dále přeložil středověkou kompilaci Waltera Burleye jako Životové a mrávná naučenie mudrcuo přirozených (1514), soubor středověkých bajek Quadripartitus Giovanniho da Messina jako Zrcadlo múdrosti svatého Crhy biskupa (1516), staroindický bajkový soubor Paňčatantra (obohacený moudrostí perskou, arabskou a židovskou) z latinské verze pokřtěného žida Jana z Capuy jako Pravidlo lidského života (1528) a Speculum vitae humanae španělského biskupa Roderiga Sancheze de Arevalo jako Kniha o hořekování a naříkání Spravedlivosti, královny a paní všech ctností (1547). Zde, stejně jako v Lactantiově traktátu i jinde, pokládá K. spravedlnost za vrchol ctností (nadřazenou i pravdě). Jako přesvědčený utrakvista vydal Husovy „výklady“ Creda, Desatera a Otčenáše (1520) i některá další husitika. K. samostatné spisy mají zaměření náboženské (např. rozmluva katolíka, utrakvisty, Českého bratra a mudrce o víře z r. 1511) nebo kulturně politické, např. mladému králi Ludvíkovi Jagellonskému věnovaný List Pravdy pro řád, pokoj, lásku a svornost (1522).

Literatura:
◦ M. Kopecký: Literární dílo M. K. z H., 1962;
◦ M. Kopecký: Lactantius Firmianus v českém humanismu, sb. Nad meditacemi věků, 1992.

mk