Antonín Kříž

* 25. 3. 1889 Nemotice u Koryčan

† 2. 4. 1965 Brno

Maturoval na obecním gymnáziu v Kyjově. Studium klasické filologie na pražské univerzitě mohl ukončit až po válce (kterou prožil na italské frontě). Při studiu staré řečtiny byl žákem klasického filologa Josefa Krále. V l. 1918–23 učil na gymnáziu v Kyjově, 1923–31 ve Strážnici. Po otevření brněnské univerzity si na FF zapsal filozofii; její studium ukončil profesorskou zkouškou a doktorátem (1927). Od r. 1932 (už jako definitivní profesor) učil – až do r. 1949 – na I. reálném gymnáziu na Starém Brně. V r. 1947 byl jmenován zemským školním inspektorem, avšak po únoru 1948 byl z funkce z politických důvodů odvolán. Od r. 1946 působil rovněž jako lektor starořeckého jazyka na FF MU (filozofům přednášel do r. 1948, slavistům do r. 1952). V r. 1952 byl po vykonstruovaném obvinění z „velezrady“ odsouzen na 12 let vězení, k ztrátě občanských práv a majetku. Ze zdravotních důvodů byl po šesti letech z vězení propuštěn. Po znovunabytí občanských práv žil opět v Brně a věnoval se dále překladům Aristotelových spisů.

K překládání Aristotela ho získal brněnský profesor František Novotný, překladatel Platona. Jako první z jeho překladů vyšla Etika Nikomachova (1937). Všechny své překlady opatřil důkladným poznámkovým aparátem. Pro překlad Aristotelova spisu O duši (1942) vypracoval obsáhlý slovník Aristotelových pojmů. K. se hlásil k novotomismu a už proto mu byl Aristoteles blízký. Náležel ke kmenovým spolupracovníkům Filosofické revue, časopisu olomouckých dominikánů-novotomistů. Své vlastní práce publikoval v Hlídce, Vychovatelských listech a Filosofické revui.

Bibliografie:
Pojem setrvačnosti a vývoje ve filosofii Platonově, otisk z Výroční zprávy reálného gymnázia ve Strážnici, 1928;
Výchova k práci na střední škole, 1934.

Sborníky:
Teleologie a mechanismus u Aristotela, Sb. věnovaný moravskému filosofu Dru Josefu Kratochvilovi k padesátinám, 1932;
Tělesná výchova, zvláště sportovní hry a student, Výroční zpráva gymnázia ve Strážnici, 1932;
Die Aristotelische Lehre über den Begriff des Soicheion, Charisteria Francisco Novotný, 1962.

Časopisecké příspěvky:
Aristotelova kritika subjektivismu, RF 1929;
Vývoj kultury podle Aristotela, Hlídka 1929;
Vývoj lidského poznání u Aristotela, Hlídka 1930;
Aristoteles o účelu státu, FR 1930;
Meze lidského poznání u Aristotela, Hlídka 1931;
Eudaimonism ve filosofii Aristotelově, FR 1931;
Aristoteles o otázce dobra a zla, Pravdivé a lživé ve filosofii Platonově a Aristotelově, Látka a tvar u Aristotela, FR 1932;
Aristoteles o indukci, Hlídka 1932;
Aristotelovy myšlenky o uspořádání státu a vývoji, Hlídka 1933;
Aristotelův Bůh, Hlídka 1934.

Překlady:
◦ Etika Nikomachova, 1937;
◦ Politika, 1939;
◦ O duši, 1942;
◦ Metafysika, 1946;
◦ Poetika, 1948;
◦ Rétorika, 1949;
◦ Kategorie, 1958;
◦ O vyjadřování, 1959;
◦ První analytiky, 1961;
◦ Druhé analytiky, 1962;
◦ Topiky, 1975;
◦ O sofistických důkazech, 1978;
◦ O vzniku a zániku a Malá přírodovědná pojednání vyšly v knize Aristoteles: Člověk a příroda, 1984.

Literatura:
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ A. K. (nekrolog), Zprávy Jednoty klasických filologů 1965, č. 3;
◦ J. Kříž: A. K., Universitas 1995.

jg