Jaroslav Kříženecký

* 2. 3. 1896 Praha

† 26. 12. 1964 Brno

Narodil se v rodině profesora architektury na VUT v Praze. Na reálce v Praze ho E. Rádl přivedl ke studiu biologických věd. Rádlova kniha o vývojových teoriích ho naučila dívat se na biologii ze širšího hlediska a vzbudila v něm zájem o vědeckou práci. Ve svých čtrnácti letech zveřejnil své prvotiny z entomologie. Během studia zemědělského inženýrství na VUT v Praze již vědecky pracoval v Ústavu lékařské biologie (u prof. V. Růžičky), v němž po skončení studia nastoupil jako asistent. Z té doby jsou jeho práce z oboru regenerace, vývojové mechaniky, fyziologie, genetiky, eugeniky, výživy a endokrinologie zvířat. Již tehdy v nich spojoval přírodovědné poznatky s filozofickými aspekty vývoje. Krátce po 1. světové válce získal na VUT v Praze vědeckou hodnost doktora technických věd. V r. 1921 přišel do Brna jako asistent Zootechnického ústavu nově zřízené VŠZ. Ihned se tu habilitoval z obecné biologie se zřetelem k živočišné výrobě. V následujícím roce byl jmenován přednostou sekce pro plemenářskou biologii v nově zřízeném Výzkumném zootechnickém ústavu při VŠZ. Za studijního pobytu v USA v l. 1928–29 si uvědomil, že výuka, výzkum a využívání genetiky v zemědělství a lékařské praxi u nás zaostávají. Proto ve spolupráci s prof. J. Bělehrádkem navrhl zřízení Mendlova ústavu pro genetiku a eugeniku. Rozvinul rozsáhlý výzkum vývojové analýzy užitkových vlastností hospodářských zvířat pro využívání genetiky ve šlechtitelské praxi. V r. 1937 rozšířil svou habilitaci na obory obecné a speciální zootechniky včetně rybářství a v r. 1939 byl pověřen i vedením Zootechnického ústavu VŠZ v Brně. Za nacistické okupace byl vězněn. Po válce byl navržen na profesora genetiky na PřF MU a zároveň na VŠZ. Dal přednost zemědělské škole, funkci vedoucího Zootechnického ústavu tu zastával až do r. 1949, kdy byl ze školy propuštěn jako představitel genetiky, která byla tehdejším režimem označována za reakční učení. Po krátkém působení na pracovištích SAV byl v r. 1958 uvězněn. Po 18 měsících se vrátil s podlomeným zdravím. V r. 1963 byl pověřen Moravským muzeem vybudovat genetické oddělení a Mendlovo muzeum, které pojmenoval Mendelianum; otevření muzea se nedočkal. V krátké době ještě zveřejnil významné historické studie zaměřené na zkoumání vzniku a vývoje Mendlova objevu. Poslední léta věnoval studiu Mendlova vědeckého odkazu v souvislosti s nejnovějším vývojem genetiky a evoluce. Jeho přáním bylo vybudovat v Brně i pracoviště pro studium filozofie a historie vědní disciplíny, jejíž základy položil G. Mendel. K. zveřejnil (česky, německy, francouzsky, anglicky) 642 knižních a časopiseckých publikací týkajících se entomologie, biologie, eugeniky, fyziologie, endokrinologie, plemenitby zvířat a historie vědy a zejména genetiky. V řadě publikací věnoval pozornost problémům filozofie a vývoje vědy, výzkumu a využívání vědeckých poznatků v praxi.

Bibliografie:
Ochrana mládeže a eugenika, 1916;
Mendelismus a chov hospdářských zvířat, 1919;
Příbuzenské sňatky. Jejich význam pro potomstvo a oprávnění, 1920;
Kapitoly o eugenice, 1922;
Boj o život a dohoda k životu, 1940;
Fundamenta genetika, 1965;
Gregor Mendel, sein Werk, Leben und Wirkung, Halle 1965.

Sborníky:
Darwin a darwinismus, Pedagogická encyklopedie I, 1938.

Časopisecké příspěvky:
Filosofické základy eugeniky, Národní listy 1916;
Ochrana mládeže a zdatnost, Ochrana mládeže 1918;
Eugenika a socialismus, Budoucno 1920;
O individuální potenci. Kapitoly ze všeobecné zootechniky, Chov hospodářských zvířat 1921;
Život a individualita, Krise vývojové teorie, Jak se dnešní biologie dívá na darwinismus, Má příroda rozum? Přítomnost 1925;
Zemědělská věda u nás a význam Československé zemědělské akademie, Tribuna 1925;
Zemědělství a vědy technické. Zemědělské školství a výzkumnictví, Příloha Československého zemědělce 1925;
Biologie a sociální etika, Morava 1926;
Studium kolektivního života, sociologie a biologie, Biologické listy 1918;
Vznik a dnešní soustava zemědělských věd, Časové otázky zemědělské 1928;
Darwin a vývojová teorie, Věstník ČSA 1932;
Untersuchungen über die biologische Relativität der Zeit, Práce Moravské přírodovědecké společnosti 1935;
Příroda a kultura, Panorama 1940;
Věda, teorie a praxe. Pokus o vymezení pojmů, Práce Moravské přírodovědecké společnosti 1943;
Přehled vývoje nauky v plemenitbě, Polnohospodárstvo 1957;
The past of the G. Mendel Memorial in Brno, Folia Mendeliana 1974;
Wie J. E. Purkyně im Mährischen Karst philosophierte – Purkyně und Gregor Mendel, Folia Mendeliana 1987 (česky Vlastivědná ročenka okresního achivu v Blansku, 1968).

vo