Daniel Kroupa

* 6. 1. 1949 Plzeň

Maturoval na Střední průmyslové škole spojové techniky, filozofii studoval v l. 1968–76 soukromě u Jana Patočky. V 70. letech pracoval jako čistič výloh, topič, propagační redaktor a technik. Je signatářem Charty 77. Patří k zakladatelům Občanské demokratické aliance. V l. 1990–92 byl poslancem FS, od r. 1996 je poslancem Parlamentu ČR. Přednáší problematiku lidských práv a úvod do politických teorií na Západočeské univerzitě v Plzni.

Jeho občanské postoje vycházejí z přesvědčení, že v českém prostředí se od filozofa očekává, že své myšlenky promítá do vlastního jednání. V knize rozhovorů Svoboda a řád vyložil své politické a filozofické stanovisko, které je průsečíkem konzervativního katolického myšlení a postojů skupiny kolem Jana Patočky. Je přesvědčen o neměnné podstatě člověka, zvláště pak o jeho sklonu ke zlu. Nesdílí iluze o možnostech definitivní nápravy člověka a společenských problémů. „Člověk bude procházet slzavým údolím až do skonání věků.“ Jeho kritika totalitních režimů vychází z koncepce difuzního zla, jehož je každý spoluúčastníkem. Je příznivcem spojení demokratického tržního systému s humanizací společnosti, která vyrůstá z vlastní iniciativy občanů podporované státem. Úkolem státu je stanovit takové formy a pravidla, které umožní lidem zařídit si život podle vlastní představy o štěstí. Zdůrazňuje význam rovnosti před zákonem jako jednoho z klíčových principů evropské civilizace a odmítá ho přenášet do jiných oblastí a zaměňovat za rovnost práv jako nároků na dary života.

Bibliografie:
◦ Svoboda a řád (sváteční rozhovory), 1996.

Literatura:
◦ S. Machonin: Šest otázek pro D. K., LtN 1992, č. 22.

jz