Kuneš z Třebovle

* mezi 1340–45

† asi 1397

Absolvoval studium práv (Padova – bakalář in decretis 1371; Praha – doktor in decretis 1373). Dlouhá léta vykonával úřad generálního vikáře pražských arcibiskupů. Z právního a filozofického hlediska je zajímavý především jako autor traktátu o odúmrtích – Tractatus contra Adalbertus Ranconis de Ericinio de devolucionibus non recipiendis (asi 1388), v němž odsuzuje tehdejší útlak selského lidu vrchnostmi a domáhá se nápravy. Traktát je organickou součástí dobového sporu o odúmrti, který vedl arcibiskup Jan z Jenštejna s pražskou kapitulou, zastoupenou Vojtěchem Raňkem z Ježova. Právnicky a právněfilozoficky K. podporuje a osobitě rozvádí Jenštejnovo teologické a etické stanovisko (vyjádřené také samostatným traktátem) a v mnohém ohledu je i nově pojímá. Jde především o tezi, „podle níž sedláci jakožto lidé svobodní mohou svým veškerým majetkem svobodně nakládat i na případ smrti“, přičemž „žádná vrchnost ani zákonodárce nemůže platně nic stanovit, co by bylo na újmu právům nabytým podle práva přirozeného“ (M. Boháček), které je věčné a rozhodující. Tím uvedl K. do Čech – asi jako první myslitel vůbec – základní právní ideu nutné ochrany řádně nabytých práv, a to v souvislosti s uznáním pravidla o vrozené svobodě všech lidí (což jako idea bylo zkultivováno a prosazeno do právního a filozofického života teprve školami osvícenců). Svou přirozenoprávní filozofií tak K. přesáhl velmi výrazně domácí spekulativní průměr.

Literatura:
◦ M. Boháček: Právní ideologie předhusitského zastánce selské svobody, Sborník historický 8, 1961;
◦ J. Tříška: Literární činnost, 1967;
◦ J. Tříška: Životopisný slovník, 1981;
◦ M. Černý: Il "doctor decretorum" K. di Třebovel, Roma 1988.

md