Martin Lupáč

† 20. 4. 1468

Byl zván též Martin z Chrudimě. – Mezi představiteli husitské pražské strany byl stoupencem některých radikálních požadavků. Jako kališnický kněz působil nejdříve v Chrudimi (1421–36), později (1452–56) v Klatovech. V r. 1435 byl při volbě Jana Rokycany arcibiskupem zvolen Rokycanovým sufragánem (tj. biskupem pod arcibiskupem); spolu s ním hájil zájmy církve podobojí vůči Římu. Byl členem českého poselstva (vedeného Prokopem Holým a Vilémem Kostkou z Postupic) na koncilu v Basileji (4. 1.–14. 4. 1433), kde se zástupci husitských stran (Jan Rokycana, Mikuláš z Pelhřimova, Petr Payne-Engliš, Oldřich ze Znojma) hájil požadavky vyjádřené ve čtyřech pražských artikulích (z července 1420). Patřil k vynikajícím polemikům své doby. Latinsky i česky psal o otázkách týkajících se církve, kalicha (přijímání pod obojí způsobou), kompaktát (dohody mezi husitskými Čechami a basilejským koncilem vyhlášené na sjezdu v Jihlavě 1436). Patřil k rádcům prvních českých bratří.

Bibliografie:
◦ Super responso Pii pape, odpověď papeži Piu II., který v r. 1462 prohlásil kompaktáta za zrušená (Hádání o kompaktátech, ed. A. Císařová-Kolářová, doslov F. M. Bartoš, 1953);
◦ Epistola ad Nicolaum Cusanum, ed. F. M. Bartoš: Cusanus and the hussite bishop M. L., Communio viatorum 1962.
Zájmy Jiřího z Poděbrad hájil i v replice proti přednímu mluvčímu katolické strany Hilariovi Litoměřickému, od r. 1462 administrátoru pražského arcibiskupství.

Literatura:
◦ Slovník latinských spisovatelů, 1984.

md