Martin Kunšův z Prahy

* 14.–15. století

Martinus Cunssonis de Praga. – Před r. 1405 získal titul bakaláře, 1405 mistra svobodných umění. R. 1421 se stal děkanem artistické fakulty, 1420, 1429–31 a 1433 rektorem UK. Byl přívržencem husitské strany. V kvodlibetu M. Matěje z Knína (1409) zodpovídal kvestii Utrum possibile est hominem distincte cognoscere omnem possibilem veritatem (Zda je možné, aby člověk jasně chápal veškerou možnou pravdu). V Husově kvodlibetu (1411, s přezdívkou Zeno) mu byla adresována otázka Utrum omnis motus localis sit res distincta a mobili habens esse successivum (Zda je každý místní pohyb věcí, která se odlišuje od pohybující se věci a zda má sukcesivní existenci). Uvádí se i mezi účastníky kvodlibetu Michala Čížka z Malenic (1412). V kvodlibetu M. Šimona z Tišnova vystoupil s kvestií Utrum circumscripta simonia potest summus Romanus pontifex reservando sibi primos fructus distribuere generaliter beneficia regnorum (Zda si může papež rezervovat výnosy a rozdělovat královská beneficia, aniž by se tím dopustil simonie); zde užil k odpovědi Viklefova traktátu De simonia a otázku, zda má papež právo na důchody udělovaných beneficií, řešil záporně: kdo uděluje duchovní moc za časný zisk, proviňuje se proti příkazu Kristovu a stává se svatokupcem. V kvodlibetu M. Prokopa z Kladrub (1417) zodpověděl kvestii Utrum ad debitam actuum humanorum ordinacionem necessario requiritur cognicio ultimi finis (Zda je k povinnému usměrnění lidského jednání nezbytně zapotřebí poznání smrti). Z r. 1430 se připomíná jeho rekomendace Ite simul in ardua montis (Ovidius, Metamorphoses) (Praha UK VIII E 5, fol. 110r–114v).

Literatura:
◦ Magistri Iohannis Hus Quodlibet, ed. B. Ryba, 1948;
◦ J. Kejř: Kvodlibetní disputace, 1971;
◦ J. Nechutová: M. M. de Praga Utrum circumscripta simonia, SPFFBU 1973–74, E 18–19;
◦ F. Šmahel: Verzeichnis, 1980;
◦ J. Tříška: Životopisný slovník, 1981;
◦ V. Herold: Pražská univerzita a Wyclif, 1985;
◦ Dějiny Univerzity Karlovy I, 1995.

md