Ladislav Menzel

* 13. 6. 1929 Praha

† Praha

Vyučil se strojním zámečníkem a nástrojářem. Maturitu na gymnáziu získal po externím studiu v r. 1951. Dálkově absolvoval rovněž studium filozofie na FF UK (1963). Pracoval jako konstruktér, projektant, od r. 1965 v Geologickém ústavu ČSAV v Praze. V l. 1966–69 byl odborným asistentem na katedře filozofie FF MU. V r. 1969 nastoupil do Ústavu teorie státu a práva ČSAV, odkud však musel za tzv. normalizace odejít; pracoval pak v pražském Metrostavu. V r. 1966 vystoupil se svými přednáškami na univerzitách v (západním) Berlíně, Bonnu a Darmstadtu.

Zabýval se zejména věcnou i historickou problematikou spjatou s filozofií I. Kanta. V doslovu ke svému překladu Kantových Základů metafyziky mravů psal také o terminologických potížích, s nimiž se setkávají překladatelé Kantových textů. V té souvislosti připomněl i překlady a dílčí studie Antonína Papírníka, který u nás první přeložil Základy k metafyzice mravů (1910) a Kritiku praktického rozumu (1944).

Bibliografie:

Časopisecké příspěvky:
O Kantově názoru na vývoj a dějiny formální logiky, FČ 1962;
K problému dialektiky v Kantově filosofii, Zamyšlení nad seznamem prací J. Popelové, FČ 1964;
Otevřené slovo ke sb. Zákony a formy myšlení, Co může dnes říci klasická německá filosofie, FČ 1965;
Das Problem der formalen Logik in der Kritik der reinen Vernunft, Kant-Studien (Bonn) 1966;
Problém logiky v dějinách interpretací Kantovy filosofie, FČ 1967;
Ordnungsrelationen und Mundus sensibilis. Eine Auseinandersetzung mit Ernst Cassirer, Kant-Studien 1968;
Kant und Hume, SPFFBU 1968, B 15.

Překlady:
◦ I. Kant: Základy metafyziky mravů (s doslovem), 1974.

jg