Mikuláš z Miličína

* 14.–15. století

V l. 1390–97 působil jako kazatel v Krakově. R. 1401 získal na UK hodnost bakaláře a r. 1406 mistra svobodných umění. Od r. 1411 působil jako mladší kazatel v Betlémské kapli. Náležel k věrným přátelům Jana Husa, ke stoupencům jeho reformního programu (Hus byl jeho univerzitním učitelem). Jsou známy M. kvestie z kvodlibetu M. Matěje z Knína (1409) Utrum quodlibet suppositum humanum est plurium naturarum substancialium essentialiter distinctarum (Zda se cokoliv spadající pod pojem člověk skládá z více přirozeností podstatně odlišených), Husova kvodlibetu (1411, přezdívka Seneca) Utrum peccatum moris sumptum formaliter, quod non potest esse a deo volitum, potest crescere in infinitum (Zda se může rozrůst do nekonečna jakýkoliv formálně spáchaný morální přestupek proti Boží vůli) a kvodlibetu M. Prokopa z Kladrub (1417) Utrum ewangelium existens mensura omnium eviternorum sit omnino aliud ac perpetuo sempiterno et eternitate (Zda evangelium, které je měřítkem všeho věčného v čase, nemá něco společného s věčností). Vedle toho se uvádějí ještě dvě jeho kvestie (Tříška): Utrum iustitia legalis, virtutum preclarissima (Praha UK X H 18, fol. 122a) a Utrum possibile sit, aliquod futurorum ut non eveniat (před r. 1419) (Praha UK X H 18, fol. 164r–v).

Literatura:
◦ Magistri Iohannis Hus Quodlibet, ed. B. Ryba, 1948;
◦ J. Tříška: Literární činnost, 1967;
◦ J. Kejř: Kvodlibetní disputace, 1971;
◦ F. Šmahel: Verzeichnis, 1980;
◦ J. Tříška: Životopisný slovník, 1981.

md