Vlasta Tatjána Miškovská

* 4. 11. 1908 Praha

† 1. 2. 1980 Praha

Studium filozofie, francouzštiny a češtiny na FF UK v Praze zakončila v r. 1934 doktorátem (rigorózní práce Filosofický význam druhého vydání Kantovy Kritiky čistého rozumu). V l. 1934–45 působila jako středoškolská profesorka na dívčím gymnáziu Minerva. Po r. 1945 krátce učila na VŠPS v Praze a stala se asistentkou profesora Josefa Hendricha v pedagogickém semináři na FF UK (1945–48), kde zaměřila svou pozornost k dílu J. A. Komenského. Na sklonku 40. let aktivně vstoupila do debaty o Sartrově existencialismu; o jejím vyhraněném stanovisku výmluvně svědčí název její studie Existencialismus není humanismus. V l. 1949–53 pracovala v Ústavu TGM, kde mj. zpracovávala dokumentaci k Masarykovu úsilí o založení druhé české univerzity v Brně. V r. 1954 se stala členkou komeniologické skupiny Kabinetu pedagogických věd ČSAV (od r. 1957 Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV), kde se soustavně věnovala komeniologii. V r. 1965 se provdala za Jana Blahoslava Kozáka a v témže roce odešla do důchodu, aby mohla svému manželovi pomáhat při zpracování a dokončení jeho díla o kontextualismu Principy ontologie a jejich důsledky (práce v české a anglické verzi zůstala ve strojopise). V posledních letech života úzce spolupracovala s doc. Julií Novákovou na interpretaci Komenského pracovního záznamníku Clamores Eliae. Časopisecké články a překlady podepisovala šifrou vtm, vtmk.

Těžištěm jejího odborného zájmu byly dějiny novověké filozofie a vývoj reformační kultury, v jejímž kontextu se stále hlouběji zabývala myšlením J. A. Komenského v evropských souvislostech. V její bohaté bibliografii (asi 500 titulů) se vyskytují dvě monografie, vše ostatní jsou studie, články, překlady a recenze, vyznačující se pečlivostí a propracovaností po věcné i formální stránce. Právě v překladech a příslušných komentářích je uloženo mnoho jejích originálních postřehů. Vydatně se podílela na překladu Nejnovější metody jazyků a dalších spisů, jež byly česky vydány v řadě Vybrané spisy J. A. Komenského, účastnila se vydání textu a komentáře souboru Opera didactica omnia, s Jaromírem Červenkou redigovala text prvního vydání souboru De rerum humanarum emendatione consultatio catholica. Své badatelské téma nalezla v pojetí jazyka u Komenského. Na tuto problematiku uplatňovala především filozofický zřetel, proto ji zaujala zejména 5. část Obecné porady – Panglottia. Na ní vysvětlila vztah Komenského k národním jazykům a jednotné filozofické řeči, jež je u něho součástí širší filozoficko-sociální soustavy. Prokázala, že Komenský ve své konstrukci pansofického jazyka spojoval racionalistické hledisko s empirickým. Svým hodnocením filozofie jazyka v pojetí Komenského si v české komeniologii vydobyla nezastupitelné místo.

Bibliografie:
Filosofický význam druhého vydání Kantovy Kritiky čistého rozumu, 1937;
Existencialismus není humanismus, 1948.

Sborníky:
Elements of Syntaxis in the Constructed Language of Comenius, Consultationes de Consultatione, ed. D. Čapková, 1970.

Časopisecké příspěvky:
Dvě poznámky k dějinám geometrického symbolu Boha, ČM 1944;
Metafysika Jana Litomila, VKČSN 1944;
Masarykův pojem vzdělání, KřR 1949;
Komenský v universitních přednáškách T. G. Masaryka, Theologia evangelica 1951;
Bolzano ve filosofii výchovy své doby, Náboženská revue 1954;
Lexicon reale pansophicum, Archiv pro bádání o životě a díle J. A. Komenského (AJAK) 1959;
La Panglottie de J. A. Komenský, Philologica Pragensia 1959;
Empirisme ou invention à la base lexicale de la Panglottie? AJAK 1961;
Comenius on Lexical Symbolism in an Artificial Language, Philosophy (London) 1962;
Comenius at the Crossroads, Communio viatorum 1965;
T. G. Masaryk a druhá česká universita, Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky při ČSAV 12;
Le Triertium et la Panglottia, Acta Comeniana 1972;
Problém objektivního smyslu ve filosofii J. B. Kozáka, KřR 1974;
K lingvistickým konstrukcím doby Komenského, SCeH 1974;
Coménius philosophe du langage, SCeH 1975;
Komenský ve vývoji gramatických teorií, Autobiografické prvky v kodexu Clamores Eliae, SCeH 1976;
Dynamické rysy v náboženské filosofii Komenského, Theologická revue Církve československé husitské 1976.

Překlady:
◦ J. A. Komenský: Didaktická paralipomena, Archiv 1958;
◦ J. A. Komenský: Vír života čili o rozmanitých příležitostech. Vybrané spisy Jana Amose Komenského (VSJAK) II, 1960;
◦ J. A. Komenský: Nejnovější metoda jazyků, VSJAK III, 1964;
◦ J. A. Komenský: Lexicon reale pansophicum, VSJAK IV, 1966;
◦ J. A. Komenský: Popis vesmíru v nástinu, Zkoumání o podstatě tepla a chladna, VSJAK V 1968;
◦ J. A. Komenský: Příležitostné básně, VSJAK VII, 1974;
◦ F.-M. A. Voltaire: Zaira. Verše, 1974.

Edice:
◦ J. A. Comenius: Opera didactica omnia, 1957;
◦ J. A. Comenius: Cosmographiae compendium, Archiv 1964;
◦ J. A. Comenius: De rerum humanarum emendatione consultatio catholica, 1966.

Literatura:
◦ D. Čapková: Jubilea komeniologů v r. 1978, SCeH 1978.

jbš