Vladimír Neff

* 13. 6. 1909 Praha

† 2. 7. 1983 Praha

Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias napsal jako „laik laikům“, aby jim pomohl – poučen vlastními zkušenostmi – proniknout do světa filozofie. Filozofii se začal věnovat v letech druhé světové války, protože chtěl napsat román, v němž měl vystupovat i učený klerik: „Studoval jsem tedy vědu náboženskou, čili teologii. Jenže teologie se nedá pochopit bez znalosti antické filozofie. Studoval jsem tedy předsokratiky, pak Platona, Aristotela. Když už jsem studoval Aristotela, zajímalo mě, jak to s filozofií bylo dál, od Descarta ke Spinozovi, od Locka k Berkeleymu a Humovi, od Kanta k Hegelovi až po Marxe. Ve válečných letech mu pomáhalo „zachraňovat upadající víru v člověka zkoumání idejí, jež světu přinesli největší z těch, již mysleli a myslí, a již věděli a vědí“. Ve vtipném a čtivém slovníku-úvodu do filozofie se N. hlásí ke kritickému realismu; výraz „Antigorgias“ napovídá odmítnutí filozofického skepticismu. (Sofista Gorgias totiž proslul výrokem, že 1. nic není, 2. je-li něco, je to nepoznatelné, 3. je-li to poznatelné, nelze to vyjádřit a sdělit.) Slovník poprvé vyšel v r. 1948 (s jeho „kritickou revizí“ N. pomohli Ludmila Koutníková, Bohuslav Koutník a Ludvík Svoboda); většina výtisků z vydání v r. 1968 skončila po srpnu ve stoupě; třetí (oficiálně druhé) opravené a rozšířené (např. o heslo Kybernetika) vydání je z r. 1993 (s doslovem Ondřeje Neffa). – Filozofická erudice prostupuje i N. tvorbu ze zralého období. V románu Srpnovští páni jsou rozsáhlé pasáže věnované středověké scholastice. V druhém dílu pentalogie Sňatky z rozumu vytvořil parafrázi na klasické německé filozofické systémy – "filozofii osobnosti" v podání Hugona Schönfelda. Zálibu ve filozofických disputacích uplatnil i v trilogii z postrudolfinské doby Královny nemají nohy.

Bibliografie:
◦ Slovník českých spisovatelů, 1964;
◦ V. a O. Neffovi: Večery u krbu, 1995;
◦ J. Moural: Čtyři filosofické slovníky, FČ 1996.

jg