Timoteus Pokora

* 26. 6. 1928 Brno

† 11. 7. 1985 Praha

Narodil se v rodině finančního úředníka Pavla P. a Vlastimily P., rozené Kyprové. Jeho děd byl evangelický farář a mezi příbuznými matky bylo několik učitelů. V l. 1938–46 studoval na reálném gymnáziu v Kroměříži; už v té době projevoval velký zájem o jazyky a naučil se anglicky a italsky. V l. 1946–50 zapisoval práva na PF MU v Brně a zároveň navštěvoval filozofické a filologické přednášky na FF MU. Zpočátku se zajímal o turečtinu a hebrejštinu a docházel do semináře k profesoru Václavu Machkovi a k docentu Josefu Kabrdovi. Pod vlivem událostí v Číně se po absolvování práv rozhodl studovat na FF UK sinologii a dějiny Dálného východu u profesora Jaroslava Průška. Soustředil se zejména na starší čínské dějiny a filozofii a klasickou čínštinu. Ještě před ukončením studia byl v říjnu 1954 přijat do Orientálního ústavu ČSAV, kde pod Průškovým vedením připravoval kandidátskou práci o životě a díle filozofa Chuan Tchana (asi 43 př.n.l.–28 n.l.). Po jejím obhájení (23. 2. 1959) zůstal v Orientálním ústavu jako vědecký pracovník. V r. 1963 se stal vedoucím oddělení Východní Asie. Účastnil se mnoha mezinárodních konferencí a stal se světově uznávaným odborníkem na dějiny a filozofii starověké Číny, zejména na období dynastie Chan (206 př.n.l.–28 n.l.). Za třicet let své vědecké kariéry publikoval šest knih, desítky vědeckých monografií a studií a velké množství článků a recenzí. Přednášel na FF UK i na řadě zahraničních univerzit, např. 1965–66 v Heidelbergu, 1969–70 na Michigenské univerzitě v Ann Arboru. Působil jako školitel vědeckých aspirantů, překládal z čínštiny i jiných světových jazyků. Byl členem redakční rady Archivu orientálního, Historického sborníku a Nového Orientu. Živě se zajímal i o veřejné dění. Vřele uvítal demokratizační proces v 2. polovině 60. let, což se pak odrazilo v jeho perzekuci v období tzv. normalizace. V r. 1973 byl nucen opustit Orientální ústav a od té doby se živil příležitostným tlumočením a překládáním. Měl zákaz vstupu do Orientálního ústavu a jeho knihovny, nesměl publikovat v domácích časopisech. Přes tyto překážky se však i nadále věnoval odborné práci. Publikoval zejména v zahraničí, v Československu jeho statě a články vycházely většinou pod jmény, která mu propůjčili jeho přátelé. Zemřel po dlouholeté těžké nemoci.

Největší část P. díla je zaměřena na starou filozofii a historii Číny. Dominující složkou jsou v něm studie a články o chanských filozofech, zejména Wang Čchungovi (1. století) a Chuan Tchanovi. Pozornost si zasluhují i jeho překlady z Historikových zápisků (Š'ti) významného chanského historika S'-ma Čchiena (asi 135–90 př.n.l.); překlad celého díla však již nemohl dokončit.

Bibliografie:
◦ Na přelomu staré a nové Číny, Hnutí 4. května 1919, s W. Stambergerem, Z. Slupskim 1959;
◦ Čchin Š chuang-ti, 1967.

Sborníky:
◦ Wang Mangovy pokusy o řešení společenské krise v Číně v 1. st. n.l., Sb. historický 1955;
◦ Dějiny tradičního čínského práva, Světové dějiny státu a práva ve starověku I, 1963;
◦ Revoluční prvky v čínské filosofii, Orientalistický sb., 1963;
◦ Gab es in Geschichte Chinas eine durch Sklaverei bestimmte Produktionsweise und Gesellschaftsformation? Neue Beitrage zur Geschichte der alten Welt I, Berlin 1964;
◦ Politické a právní ideologie staré Číny, Moderní politické a právní ideologie Číny, Dějiny politických a právních ideologií I–II, 1965;
◦ Buddhismus na Dálném východě, Taoismus, Bozi a lidé, 1966;
◦ La vie du philosophe matérialiste Houan T'an, Mélanges de Sinologie offerts a Monsieur Paul Demiéville, Paris 1966;
◦ Feudální Čína a světové dějiny, Dějiny středověku I, 1968;
◦ Heterodoxy in China. Some Achievements and Limitations of Han Sceptical Philosophers, Papers of the XIX International Congress of Chinese studies, Bochum 1968;
◦ Stručný přehled dějin politických a právních učení některých asijských a afrických zemí (s J. Kinclem, V. Sadkem), Dějiny politických a právních učení II, 2. přeprac. vyd. 1969;
◦ Die Konzeption des Fortschritt im Konfuzianismus. Einige Bemerkungen über Kang Youweis Utopie, Nationalismus and Sozialismus in Befreiungkampf der Völker Asiens and Afrikas, Berlin 1971;
◦ Z filosofických názorů starověké Číny, in L. Balcar, V. Cvekl: Historia magistra. Výbor z rozhlasových pořadů I, 1972;
◦ Pre-Han Literature, Essays on the Sources for Chinese History, ed. D. Leslie, C. Mackerras, Wang Gungwu, Canberra 1973;
◦ China, The Early State, ed. H. J. M. Claesen, P. Skalník, The Hague – Paris – New York 1978;
◦ Čína ve starověku a pravěku (pod jménem M. Čarnogurská), J. Pečírka a kol.: Dějiny pravěku a starověku II, 1979;
◦ Shi chi 127, the Symbiosis of Two Historians, Chinese Ideas about Nature and Society. Studies in Honour of Derk Bodde, Hong Kong 1987.

Časopisecké příspěvky:
◦ Čínská historiografia v rokoch 1949–1955, Historický časopis SAV 1956;
◦ Komenský and Wang Kuo-wei. A note on the influence of Komenský's (Comenius) educational opinions upon the educational reforms in China before the revolution 1911, Archiv orientální (ArOr) 1958;
◦ Komenský v Číně, Archiv pro bádání o životě a díle J. A. Komenského (Acta Comeniana) 1958;
◦ The Dates of Huan T'an, ArOr 1959;
◦ Huan T'an's Fu On Looking for the Immortals (Wang hsien fu), ArOr 1960;
◦ LiTao-čao a jeho úloha v Hnutí 4. května 1919 a v komunistickém hnutí v Číně, Československý časopis historický (ČsČH) 1960;
◦ Prameny starého čínského práva (O Li Kchuejově falsu), Právněhistorické studie 1960;
◦ Hedvábí v čínské a světové kultuře, Nový Orient (NO) 1960;
◦ The First Interpolation in the Shih chi, An Important Crossroad of the Chinese Thought, A Pioneer of New Trends of Thought in the End of the Ming Period (Marginalia on the Book on Li Chih by Chu Ch'ien-chih), ArOr 1961;
◦ Význam historiografie pro správné poznání dějin, Zprávy ČSO při ČSAV 1961;
◦ Důležitá křižovatka čínské filosofie – o filosofických bojích v 1. století n.l., FČ 1962;
◦ Ch'en Sheng and Wu Kuang. Leaders of the Uprising against the Ch'in Dynasty, New Orient Bimonthly 1962;
◦ The Necessity of a more Thorough Study of Philosopher Wang Ch'ung and of his Predecessors, ArOr 1962;
◦ The Present State of the trnslation from the Shih chi. To the memory of Fritz Jäger, Oriens Extremus 1962;
◦ The Life of Huan T'an, Existierte in China eine Sklavenhaltergesellschaft? ArOr 1963;
◦ Od dvorního učence k materialistickému filosofovi. Chuan Tchanův život v širších souvislostech, Prošla Čína obdobím otrokářské společnosti? ČsČH 1963;
◦ Zrod materialistického životního názoru, NO 1963;
◦ An Attempt at a new Approach Towards Confucianism, ArOr 1964;
◦ Čína a antický svět, LF 1964;
◦ K otázce fluktuace mezi třídami v Číně předkapitalistického období, ČsČH 1964;
◦ Čína a světové dějiny I. Otrokářský řád a feudalismus nebo formace politického donucení? DaS 1965;
◦ Notes on New Studies on Tung Chung-shu, ArOr 1965;
◦ Zrcadlo minulosti. Čínská historie a její historikové, DaS 1966;
◦ The Concept of Progress in Confucianism. Some Observations on the Utopia of K'ang Yu-wei and its Historical Presuppositions, East and West 1967;
◦ Modern and Contemporary Chinese Historiography, Courrier de l'Extréme-Orient 1967;
◦ Čínská heterodoxie. Příspěvek chanských materialistických filosofů k obrodě filosofie a jejich meze, S'-ma Čchienova historická encyklopedie, NO 1968;
◦ The Works of Wang Ch'ung, ArOr 1968;
◦ O Číně a čínské ideologii, s J. Fassem, A. Palátem, Z. Slupskim, NO 1969;
◦ C'-čchan – konfuciánec před Konfuciem, Ču Si – tvůrce dogmatu myslitel, NO 1969;
◦ Co s Konfuciem? FČ 1971;
◦ Huan T'an and Yang Hsiung on Ssu-ma Hsiang-ju: Some Desultory Remarks on History and Tradition, Journal of the American Oriental Society 1971;
◦ Překlad Tao te t'ingu a metody studia staročínského taoismu, Filozofia 1972;
◦ Příspěvek k poznání poměru historičnosti a fikce na příkladu S'-ma Čchienových Zápisků historika, Historický časopis SAV 1972;
◦ Recent Studies on Ancient Chinese History, Asian and African Studies (AAS) 1973;
◦ New Translations of the Records of the Historian (Shih chi) by Ssu-ma Ch'ien, Altorientalistische Forschungen (AF) 1973;
◦ Bestattung der Nackten. Eine Lehre von der Sparsamkeit in der Han-Zeit, AF 1979;
◦ Ch'u Shao-sun – The Narrator of Stories in the Shih-chi, Annali dell'Instituto Orientale di Napoli 1981;
◦ Hsi-men Pao in History and Fiction. A Confucian, Legalist, Ironical Critic, AF 1981;
◦ The Less Eminent Followers of Kao-tsu. Schih-chi, Rocznik orientalistyczny 1983;
◦ The Introduction of Kant's Ideas into Japan and Its Historiucal Prerequisites, AAS 1984;
◦ Das älteste Papier der Welt und seine Probleme, Das Altertum 1985;
◦ Staročínští legisté a historické osudy jejich učení (pod jménem E. Bayerlová), Právněhistorické studie 1986.

Překlady:
◦ Miao Čchu-chuang: Dějiny Komunistické strany Číny, 1960;
◦ H. Wilhelm: Společnost a stát v Číně. K dějinám světové říše, 1969;
◦ W. Čchung: Kritická pojednání (Lun-cheng). Výbor z díla čínského filosofa 1. století n.l., 1971;
◦ Ironičtí kritici. Příběhy a anekdoty ze staročínských dvorů (pod pseud. Jan Kalina), NO 1971;
◦ N. I. Konrad: Západ a Východ (př. pod jménem V. A. Černý), 1973;
◦ Hsin-lun (New Treatis) and Other Writings by Huan T'an (43 B. C.–28 A. D.), Ann Arbor 1975.

Literatura:
◦ F. Tökei: In memoriam T. P., Acta orientalia Academiae Scientiarum Hungaricae 1986;
◦ J. Fass, J. Šíma, V. Liščák: T. P. Bibliografie 1952–1987, (Orientální ústav) 1994;
◦ V. Liščák: T. P. – člověk a vědec, R. T. Ames: Vzpomínka na T. P., in O čínské filosofii, literatuře a umění. Sb. statí a esejů věnovaných památce PhDr. et JUDr. T. P., CSc. (1928–1985), 1995;
◦ V. Liščák: T. P., in Kdo byl kdo v české a slovenské orientalistice, 1998.

vl