Zdeněk Reichl

* 19. 7. 1903 Praha

† 5. 12. 1965 Praha

Na UK v Praze vystudoval práva; 1925 JUDr. Vedl advokátní kancelář, kterou byl po únoru 1948 nucen zavřít; poté pracoval jako právník na Magistrátu hlavního města Prahy. K jeho přátelskému okruhu patřili ve 40. a 50. letech teoretik práva Viktor Knapp, konstruktér prvního čs. počítače SAPO Alois Svoboda a indolog Oldřich Friš.

Je autorem knih Quodlibet, Právo a jeho výraz a Latinská azbuka. Jeho filozofická inspirace vychází z analytické filozofie a z logického pozitivismu Vídeňského kroužku. Quodlibet se formálně podobá Wittgensteinovu Traktátu; jde o soustavu aforismů rozdělených do sedmi kapitol a číslovaných desetinnými čísly. Jeho východisko lze poznat podle bibliografie: Russell, Whitehead, Wittgenstein, Carnap, Reichenbach, Hilbert, Bernays; topologické práce: Alexander, Hopf a E. Čech. Snaží se řadou definic vybudovat soustavu pojmů, která by – postupujíc od pojmů jednoduchých ke složitým – zachytila logickou strukturu světa, analogicky tomu, jak to činí Carnap v Logische Aufbau der Welt. Stejně jako Carnap používá i R. „bazi“ jako klíčový pojem. Dalším R. inspiračním pramenem je topologie. To tvoří specifikum jeho knihy ve srovnání s pracemi logických pozitivistů. Pro R. knihu je charakteristický dualismus ve výstavbě pojmů. Často se v ní vyskytují obraty jako „místo spojení“, „spojení míst“ apod. V Quodlibetu jde tedy o ranou recepci logického pozitivismu v prostředí české filozofie, dokonce i v širším rámci filozofie evropské.

Bibliografie:
◦ Quodlibet, 1941;
◦ Právo a jeho výraz, 1947;
◦ Latinská azbuka, 1950.

Literatura:
◦ J. Šebestík: Die wiedergerufene Welt: das Quodlibet von Z. R., Jour Fixe der Vernunft. Der Wiener Kreis und die Folgen, Wien 1991;
◦ J. Šebestík: Le monde retrouvé: Le Quodlibet de Z. R., in Wittgenstein et la philosophie aujourd'hui. Textes présentés par Jan Sebestik et Antonia Soulez, Paris 1992.

mf