Gustav Riedel

* 17. 5. 1912 Borotín

† 27. 7. 1960 Brno

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně (1931) studoval 6 semestrů na LF MU a potom (na přání otce statkáře) 8 semestrů na VŠZ v Brně. Hlubší zájem měl však o filozofii a sociologii, a proto navštěvoval (od r. 1937 jako řádný posluchač) na FF MU přednášky I. A. Bláhy, J. Tvrdého, J. L. Fischera a historika umění E. Dostála; toto studium dokončil v r. 1946; PhDr. 1948 (dizertace Herakleitova dialektika). V r. 1940 byl jako člen ilegálního vedení městské organizace komunistické strany zatčen gestapem a do konce války vězněn na Mírově, v Mariboru, Grazu a Rottau. Po osvobození působil jako funkcionář KSČ. Po únoru 1948 byl pověřen – od prosince 1949 jako profesor – přednášet „společenské vědy“ a marxisticko-leninskou filozofii na Vysoké škole sociální a na univerzitách v Olomouci a především v Brně (kde pak také vedl katedru dialektického a historického materialismu). Na brněnské FF, kde v l. 1950–52 zastával funkci děkana, se podílel na zrušení výuky sociologie a pak i katedry sociologie. Stal se členem vědecké rady FÚ ČSAV a členem redakční rady FČ. – V 30. letech působil v Levé frontě, v Klubu pro moderní vědu a umění Ars, Etickém hnutí čs. studentstva, Junáku, Studentském odborovém svazu, Komunistické studentské frakci (Kostufra), Mezinárodním mírovém hnutí (v září 1936 se zúčastnil mírové konference v Bruselu).

Před válkou uveřejnil několik drobnějších příspěvků o filmové estetice (Tvorba, Index) a o filozofických základech socialismu (Časopis Volného pedagogického sdružení v Brně). Po válce psal do denního tisku (Rovnost, Obrana lidu, Svobodné noviny); marxismus se tehdy snažil propagovat především mluveným slovem (v l. 1948–53 měl přes 60 rozhlasových přednášek, někdy řazených do cyklů, např. Ruce, které hýbou světem – úvod do historického materialismu). Po nástupu na univerzitu otiskl několik studií ve SPFFBU. Ve spise Ludvík Feuerbach a mladý Marx chtěl přispět ke „kritice buržoazních, reformistických a revizionistických interpretací geneze marxismu“, a to výkladem Feuerbachových názorů, Marxova místa mezi mladohegelovci, jeho působení v Rýnských novinách, přechodu od revolučního demokratismu ke komunismu, srovnáním Hegelovy, Feuerbachovy a Marxovy koncepce odcizení.

Bibliografie:
◦ Ludvík Feuerbach a mladý Marx, 1962.

Sborníky:
◦ Několik vzpomínek na Ars, Index 1957. Sb. vzpomínek na B. Václavka, 1957.

Časopisecké příspěvky:
◦ Karel Marx v r. 1852, SPFFBU 1952, B 1;
◦ Parlamentarismus a demokracie, SPFFBU 1957, G 1;
◦ K definici pojmu inteligence, SPFFBU 1958, G 2;
Tvorba (1936), Čas. Volného pedagogického sdružení v Brně (1937), Index (1937–39).

Edice:
◦ J. Dietzgen: Podstata lidské práce hlavou, 1958 (s před.).

Překlady:
◦ G. W. F. Hegel: Úvod do estetiky, Světová literatura 1957.

Literatura:
◦ Na paměť filosofa komunisty, FČ 1960;
◦ L. Tošenovský: O vědeckém díle G. R., SPFFBU 1961, G 5;
◦ J. Bartoš: Soupis písemné pozůstalosti G. R., SPFFBU 1963, G 7;
◦ G. Malý: Žili a pracovali v Brně, 1977.

jg