Věra Schifferová

* 15. 5. 1959 Praha

Po maturitě na gymnáziu v Praze 4, Budějovické ul. (1978) studovala na FF UK (1978–83) filozofii a politickou ekonomii (diplomová práce: Etika v díle J. A. Komenského). V r. 1983 získala titul PhDr. Od r. 1984 odborná pracovnice v komeniologickém týmu Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV, od r. 1990 vědecká pracovnice komeniologického oddělení FÚ AV ČR. V r. 1992 získala hodnost kandidátky věd. Za kandidátskou dizertaci Komeniologický odkaz Jana Patočky (vydanou v r. 1991 ve sborníku Comenius redivivus) obdržela v r. 1992 cenu Josefa Hlávky. Tato práce – soubor tří studií – je zaměřena k Patočkově komeniologickému odkazu (jde o inspirační svorník celé práce), k filozofickým aspektům Komenského irénismu a k filozofickému založení Komenského pedagogiky. – Do r. 1995 publikovala pod jménem Věra Soudilová. Od r. 2007 působí na katedře filosofie na univerzitě v Pardubicích.

Zabývá se především filozofií J. A. Komenského, a to v kontextu s evropským duchovním vývojem, zvláště metafyzickými a etickými aspekty jeho irénismu a pedagogiky, tj. oblastmi, jež Komenský sám ve své celoživotní reflexi pokládal za nejvýznamnější. O těchto tématech publikovala v českých a zahraničních odborných časopisech a přednášela na konferencích u nás i v zahraničí (např. v r. 1992 na PedF pasovské univerzity o Komenského filozofii nenásilí a v r. 1992 na shromáždění Görresgesellschaft ve Würzburgu o Komenského filozofii výchovy). Usiluje o hlubší a novější pohled na filozofickou povahu díla J. A. Komenského, který by se vyvaroval některých simplifikujících přístupů, povrchních a jednostranných výkladů Komenského myšlenkového odkazu (jako jsou např. ideologické falzifikace a nepatřičné aktualizace, jež sledují cíle vybočující z pole komeniologie). Tato orientace ji vede k důkladnému studiu pramennému, zvláště Komenského nejvýznamnějšího díla De rerum humanarum emendatione consultatio catholica. Opírá se při tom o detailní a analytickou ediční práci s Komenského textem (je autorkou komentáře k českému překladu Komenského díla Mundus moralis a k jeho lešenské učebnici metafyziky Prima philosophia). Dále pak navazuje na poučení plynoucí ze studií Jana Patočky, našeho nejhlubšího interpreta Komenského filozofie. V současné době spolupracuje s Archivem Jana Patočky. Podílela se na přípravě komplexní Patočkovy bibliografie. Pro souborné vydání Patočkových spisů připravuje edici jeho komeniologických prací. Pokračuje tak v činnosti započaté SI souborem Patočkových komenian vydaných Radimem Paloušem; navazuje i na paralelní bochumskou edici Klause Schallera, předního německého znalce Komenského a přítele Jana Patočky. – Pedagogická činost S. je přirozeným vyústěním jejího vědeckého zájmu o problematiku filozofie výchovy. V l. 1994–96 vyučovala filozofii na Gymnáziu Jana Nerudy (Hellichova ulice) a na soukromém gymnáziu Minerva (Praha 10). Pro střední školy napsala stručnou učebnici dějin filozofie (1996). Pokusila se v ní usnadnit studentům přístup k pracím filozofů, kteří u nás v minulém režimu patřili k zakázaným, např. k historiografickým studiím Jana Patočky a k německým filozofům existence.

Bibliografie:

Sborníky:
◦ Ke komeniologickému odkazu J. Patočky, Comenius redivivus. Příspěvky k filosofii výchovy, Studia pedagogica 1991;
◦ Filosofická reflexe učitelského povolání u Komenského, Učitelé – šiřitelé myšlenek J. A. Komenského, 1992;
◦ Patočkova interpretace Komenského, K filosofii J. A. Komenského, 1992;
◦ Komenského Mundus moralis, Po cestách naléhavosti myšlení, 1993;
◦ J. A. Comenius, Populární filosofický slovník, Oxford 1995;
◦ Nástin dějin filosofie. Repetitorum k předmaturitní přípravě gymnazistů, Občanská nauka. Pomocný text k maturitě, 1996;
◦ Philosophische Aspekte der Comeniologie D. Tschižewskijs, Dmytro Čyževskyj, osobnost a dílo, 2004;
◦ Comenius, Jan Amos, The Oxford Guide to the Historical Reception of Augustine, eds. K. Pollmann, W. Otten, Oxford 2013;
◦ J. A. Komenský – portrét filozofa, Patočka a novoveká filozofia, eds. V.Leško, V. Sch., A. Prázný, R. Stojka, P.Tholt, 2014;
◦ Komenský, jako inspirace pro „poevropské údobí“, Patočka a dejiny filozofie, eds. R. Stojka, M. Škára, 2015;
◦ Existence v kontextu Patočkovy filosofie výchovy, Patočka a filozofia 20. storočia, eds. V. Leško, R. Stojka a kol., Košice 2015.

Časopisecké příspěvky:
◦ K systému etických kategorií J. A. Komenského, SCeH 1987;
◦ Drei Bemerkungen zur Ethik Komenskýs, Acta Comeniana 1989;
◦ Komenský a Seneca, SCeH 1990;
◦ Philosophische Grundlagen des Irenismus bei J. A. Comenius, Acta Comeniana 1991;
◦ Die ontologische Grundlagen der Pädagogik Komenskýs, Vierteljahrschrift für wissenschaftliche Pädagogik 1993;
◦ K teologickému aspektu Komenského irénismu, SCeH 1994;
◦ Soupis komenian Jana Patočky (s K. Novotným), SCeH 1995;
◦ Komenský, Patočka a současná škola, Učitelské listy 1995, č. 8.

Edice:
◦ Indices, Johannis Amos Comenii Opera omnia 15/II, 1989;
◦ Pansofia – svět mravní, J. A. Komenský: Obecná porada o nápravě věcí lidských, 1992;
◦ Poznámkový aparát k českému překladu Komenského metafyziky Prima philosophia od M. Klosové, FČ 1992;
◦ Jan Patočka: Komeniana z pozůstalosti (s J. Benešem), SCeH 1994.
Soupis edic, editovaných sborníků a studií k dějinám filosofie a komeniologii do r. 2016 na stránkách http://komeniologie.flu.cas.cz.

a