Bernardin Jan Skácel

* 3. 4. 1884 Javoříčko na Moravě

† 2. 1. 1959 Litoměřice

Člen dominikánského řádu (řeholní sliby složil 5. 9. 1902 v Olomouci), 25. srpna 1907 byl v Lovani, kde studoval, vysvěcen na kněze. Od r. 1914 redaktor Růže dominikánské, měsíčníku dominikánských terciářů (vycházel v l. 1887–1948), po r. 1918 redaktor brněnského deníku Den. R. 1936 dosáhl hodnosti lektora, tj. profesora filozofie a teologie na řádových učilištích. Od r. 1936 byl převorem znojemského kláštera, od 1940 působil jako spirituál semináře v Českých Budějovicích. Je zakladatelem sekulárního institutu Dílo blahoslavené Zdislavy, který se v l. 1946–48 zaměřoval na výchovu katechetek a charitativní činnost. Po r. 1950 se až do své smrti tajně věnoval duchovní službě mezi dominikánkami v Litoměřicích.

Novotomistický přístup se obráží ve všech jeho pracích. Také v rozsáhlé příručce Základy vědecké filosofie (1945), na níž se podílel i M. Skácel, je proklamován příklon k Aristotelovi a Tomáši Akvinskému. Kniha obsahuje části logika, metafyzika, etika a dějiny filozofie; do logiky autoři řadí (jako tzv. logiku materiální) i noetiku, do metafyziky „psychologii či metafyziku o duševnu“ a přirozenou teologii (nazývají ji též teodiceou). K etice jsou přidány kapitoly o právu soukromém a veřejném. Dějiny filozofie autoři podávají jednak chronologicky, jednak tematicky, v přehledu označeném jako „kritické dějiny filozofie“. Z hlediska tomismu přistupují i k filozofickému a vědeckému bádání moderní doby.

Bibliografie:
◦ Politika podle zásad sv. Tomáše Akvinského, 1926;
◦ Základy vědecké filosofie (s M. Skácelem), 1945.

Časopisecké příspěvky:
◦ Přirozený zákon, Poměr práva a spravedlnosti jednotlivce ke společnosti, FR 1935;
◦ Zákon a mravnost, FR 1936;
◦ Duševní pracovník dneška a katolický názor světový, Věda, filosofie a umění, FR 1939.

hp