Josef Smolík

* 27. 3. 1922 Jičín

† 14. 2. 2009 Praha

Po maturitě na gymnáziu v Rokycanech (1942) absolvoval teologii na Husově TF v Praze (doktorát 1948); 1948–49 pobyl na Union Seminary v New Yorku (master). Jako vikář církve českobratrské evangelické působil v Pardubicích (1945–47) a v Praze (1947–49), jako farář v Pardubicích (1949–62) a v Praze (u Salvátora, 1962–66). Od r. 1950 byl docentem, od r. 1966 profesorem Komenského bohoslovecké fakulty, od r. 1990 ETF UK. V l. 1980–81 byl zastupujícím profesorem v Erlangen. Působil jako člen komise Světové rady církví (SRC) pro Víru a řád (1961–90), člen ústředního výboru SRC (1975–90). V r. 1963 uskutečnil dvouměsíční turné po fakultách v USA. Zastupoval čs. protestantismus na světových shromážděních (Montreal, Nairobi, Vancouver, Lima, San Francisko, Atlanta). V l. 1960–90 byl odpovědným redaktorem KřR, členem redakční rady Kostnických jisker, Zeitschrift für kirchliche Zeitgeschichte (Göttingen). Má čestný doktorát z Bratislavy (1984) a Budapešti (1987). V l. 1979–90 byl pětkrát děkanem TF (prvním děkanem inkorporované TF do UK). Od r. 1994 byl předsedou Kostnické jednoty. K jeho učitelům patří předně J. L. Hromádka, J. B. Souček a K. Barth (důraz na eschatologii). V Americe studoval u R. Niebuhra a P. Tillicha. Silně ho ovlivnili D. Bonhoeffer a S. Daněk (ve vztahu k biblickému textu); blízký mu byl E. Lévinas. Habilitoval se u F. Bednáře. V komisi pro Víru a řád poznal světové teology římskokatolické a pravoslavné.

Filozoficko-teologická témata S. zájmu lze rozdělit do tří vzájemně se prolínajících oblastí: 1. Funkce církve jako předpolitického občanského společenství v demokratické společnosti. Jako evangelík navazoval na Palackého a Masarykovo hodnocení Českých bratří. Soustředil se na otázku modelu života komunity (sboru) v Jednotě bratří (dizertace Sociální působení Jednoty). Základem duchovního života této komunity je biblické zjevení, které se sociálně realizuje ve sboru předně v eucharistii. Tak se vytváří základy pravého lidství, skutečné humanity, která prolíná feudální struktury. Obsah eucharistie tvoří pokání, odpuštění, jež mají sociologický dosah. Své poznatky S. uplatnil v ekumenickém dokumentu SRC Křest, eucharistie, ministry (česky KřR 1970), který vzbudil širokou pozornost teologických fakult. 2. Konec metafyziky a výzva sekularismu, jak se s ní S. setkal u J. L. Hromádky, vede k soustředění na zjevení (E. Rádl, KřR 1927). Krize spočívá do značné míry v neschopnosti církví interpretovat zjevení, evangelium, příběh Ježíše Nazaretského sekularizovanému („čtvrtému“) člověku, poněvadž se pro ně užívá metafyzických, předmětných kategorií. S. sledoval světovou diskuzi o této otázce. Své kritické úvahy k ní zpracoval v Současných pokusech o interpretaci evangelia. Tato kniha vyvolala živou diskuzi u nás (L. Hejdánek, J. M. Lochman) i v zahraničí (vyšla anglicky, japonsky, korejsky; v NDR ji cenzura nepustila). Pokouší se vystihnout povahu zjevení jako Slova, které se stává, a je přesahem kategorií metafyzických i antropologických. To vede k analýze funkce jazyka (P. Ricœur), užití metafory, k studiu hermeneutických metod. To vše S. uplatnil v homiletickém semináři a se skupinou žáků při zpracovávání modliteb a biblických meditací pro církev. 3. Víra a skutečnost. Odpovědí na zjevení je víra, která je základním orientačním bodem křesťanova života. Víra má vztah k univerzalitě skutečnosti. To vedlo S. k ekumenickému hnutí. Zpracoval otázku víry a pojetí skutečnosti jako stvoření. Došel k závěru, že moderní matematizovatelné pojetí skutečnosti, jež umožnilo vědu, pramení ve víře ve stvoření a v inkarnaci (Fr. von Weizsäcker). Přispěl k ekumenickému dokumentu Bůh v přírodě a dějinách (KřR 1983). Na pozadí Hromádkovy filozofie dějin se vyrovnával se vztahem víry k dějinám a s omyly v této oblasti. – Na základě konceptu jedné pravdy, který plyne z předchozích úvah, zastával integraci TF do univerzity. Pravda má eschatologickou povahu, je v tomto aionu nedosažitelná, což ve své plnosti brání totalitě.

Bibliografie:
Kázání v reformaci, 1954;
Kapitoly z liturgiky, 1960;
Současné pokusy o interpretaci evangelia, 1966, 51993, Ženeva 1971, Tokyo 1973, Soul 1974;
Revolutionary Violence and the Dictatorship of Consumption, Ženeva 1967 (též franc. a it.);
Naše cesta, 1968, 21992;
Die prophetische Aufgabe der Kirche, Hamburg 1971;
Závazek křtu, 1974;
Úvod do studia bohosloví, 1978;
Erbe im Heute, Berlin 1982;
Radost ze Slova, 1983;
Jan Augusta, 1984;
Josef L. Hromádka, život a dílo, 1989;
Učitelé Komenského fakulty, 1989;
Pastýřská péče, 1991.

Sborníky:
Sociální působení Jednoty bratrské, Jednota bratrská 1457–1957, ed. F. M. Bartoš, J. L. Hromádka, 1956;
Grundgedanken des J. A. Comenius, Kirche im Osten, ed. R. Stupperich, Stuttgart 1959;
Entmythologisierung und Dämonisierung in der modernen Verkündigung, Evangelium und mündige Welt, ed. H. Ristow, H. Burgert, Berlin 1961;
Die tschechoslowakischen Kirchen und die Ökumene, Konfession und Ökumene, ed. H. Ristow, H. Burgert, Berlin 1964;
Pojetí církve a úřadu u Starých bratří, Bratrský sborník, ed. R. Říčan, 1967;
Revolutionary Violence and the Dictatorship of Consumption, The Christian Marxist Dialogue, ed. P. Oesterreicher, London 1968;
Christentum und die Mächte, Stimmen der Kirchen in der ČSSR, ed. J. S., B. Ruys, München 1968;
Revolution des Kreuzes, Revolution ohne Gewalt, ed. J. a H. Goss-Mayr, Wien 1968;
Zum theologisches Profil J. L. Hromádka's, Von Amsterdam nach Prag, ed. J. S., H. Kloppenburg, Hamburg 1969;
Komenského přínos k ekumenismu, Sedm statí o Komenském, ed. R. Říčan, M. Flégl, 1971;
Teologia de la esperanza, Discusion sobre teologia de la esperanza, ed. W. D. Marsch, J. Moltmann, Alamanca 1972;
Jan Augusta na Křivoklátě, Středočeský sborník historický, ed. J. Tywoniak, 1973;
Kirche ohne Privilegien, Genf 76. Ein Bonhoeffer Symposium, ed. H. Pfeifer, Ženeva 1976;
Concerning Church and Creation, Unity in Todays World, ed. G. Müller-Fahrenholz, Ženeva 1978;
Tiší v zemi, Studie a texty Komenského fakulty, ed. A. Molnár, J. S., 1979;
Christ und Ideologie, Dialog und Anerkennung, ed. P. Manns, Frankfurt 1980;
Das innere Leben der Toleranzkirche, Im Zeichen der Toleranz, ed. F. Barton, Wien 1981;
Ecumenism as Living Together, Faith and Faithfulness, ed. P. Webb, Ženeva 1980;
Die Bedeutung der christlichen Eschatologie im Dialog, Ergebnisse und Möglichkeiten des christlich-marxistischen Dialogs, ed. El. Kocsis, Debrecen 1985;
K. Barth und J. L. Hromádka, Prophetische Zeitgenossenschaft, ed. M. Suda, Wien 1988;
Zur Aktualität der ersten Reformation, Die erste Reformation, ed. M. Stöhr, Frankfurt 1987;
The Problem of Ideology, Theologies and peoples struggles for justice, freedom and peace, ed. J. Shik, Ženeva 1988;
Die Unfähigkeit zum Lob, Lobet Gott. Beiträge zur theologischen Ästhetik, ed. J. Seim, L. Steigger, München 1990;
Josef Lukl Hromádka, Christian Existence in Dialogue: doing theology in all seasons, ed. J. Shik, Ženeva 1990;
Die bleibende Bedeutung der Theologie des Comenius, Comenius internationales Kolloquium, ed. N. Kotowski, Bayreuth 1991;
Die Böhmischen Brüder, Herders Lexikon für Theologie und Kirche, Wien – Freiburg 1993;
Hus a Bratří, Jan Hus mezi epochami, národy a konfesemi, ed. J. Lášek, 1995;
Josef Lukl Hromádka 1889–1970, Ecumenical Pilgrims, ed. I. Bria, D. Heller, Ženeva 1995;
Teologie v období totality, Ročenka ETF UK 1993–1996 ed. J. Halama, 1996;
Jan Karafiát dnešku, Ministerium verbi divini, ed. L. Beneš, 1996;
Memoir, Stand Firm and Take Action, ed. R. Réamonn, H. S. Wilson, Ženeva 1996.

Časopisecké příspěvky:
Křestan v nenáboženském světě, Getsemany 1996;
Die Erneuerung der biblischen Predigt, Communio viatorum 1996 (česky Teologická reflexe 1996);
Výzva judaismu v díle Emanuela Lévinase, Teologická reflexe 1996;
Poslání církve ve společnosti, KřR 1996.
KřR, Kostnické jiskry, Communio viatorum, Katolický týdeník, Teologické texty, Teologický sborník, Getsemany, řada zahraničních časopisů.

Edice:
◦ Der Geschichte ins Gesicht sehen (s M. Stöhrem, J. S. z cenzurních důvodu nemohl být uveden jako spoluredaktor), München 1977;
◦ Agenda českobratrské církve evangelické I–II 1983, 1988;
◦ Studie a texty Komenského TF 1979–82 (s A. Molnárem);
◦ Dictionary of the ecumenical movement (člen redakčního kruhu), Grand Rapids 1991;
◦ Výklad perikop I, 1994.

Literatura:
◦ Theologická příloha KřR 1960, 1972, Ročenka Komenského fakulty 1979. M. Nash: Ecumenical Movement in the 1960s, Johannesburg 1970;
◦ J. Buck: Czechoslovakias J. S. God meets un in our turmoil, One World (Ženeva) 2. 12. 1997;
◦ J. S. k padesátinám, KřR 1977, č. 3 (ed. P. Filipi, M. Flégl);
◦ Do posledních končin země. Sb. prací J. S. k šedesátinám (ed. A. Molnár, P. Filipi), Komenského fakulta 1982;
◦ G. W. Wandelborn: Doslov k souboru S. článků k šedesátinám Erbe im Heute, Berlin 1982;
◦ J. Doležal: J. S. k šedesátinám, P. Filipi: Nepraktický teolog, Kostnické jiskry (KJ) 24. 3. 1982;
◦ D. Čapek: Rozhovor s jubilantem, P. Filipi: Soustředné kruhy. K teologii J. S., KJ 25. 3. 1992 J. Doležal: K sedmdesátinám J. S., KřR 1992;
◦ J. Tomeš: ČBS XX. století III, 1999;
◦ B. Kejř: Zemřel prof. ThDr. J. S., Evangelický týdeník – Kostnické jiskry 6/ 2009.

a